Jak opakovat – a neopakovat se #

Udělej v editoru nový soubor a ulož ho jako cykly.py. Budeš v něm zkoušet cykly.

První opakovací program, který napíšeš, bude dělat tohle:

• Stokrát po sobě:
  • Napiš "Nikdy nebudu odsazovat o tři mezery!"

Přeložené do jazyka Python to vypadá následovně:

for i in range(100):
    print('Nikdy nebudu odsazovat o tři mezery!')

Na ono for i in range(100) se detailněji podíváme za chvíli, teď to pro nás bude “hlavička”, která říká “opakuj stokrát”.

Podobnou “hlavičku” už jsi viděl/a u příkazu if. Stejně jako u if tu je na konci dvojtečka a za ní následuje odsazený blok – tělo příkazu; to na co se hlavička vztahuje. Tělo příkazu if se provede jen někdy; tělo příkazu for se opakuje několikrát dokola.

Seznámení se Seznamy #

Než se pustíme dále do poznávání cyklu for, představíme si jeden datový typ, kterému se budeme podrobněji věnovat v kurzu později. Pro lepší vysvětlení a pochopení i ho ale představíme už teď. Jedná se tzv. seznamy. Pro začátek můžeš seznam chápat jako třeba nákupní seznam. Obsahuje seřazené položky (prvky), které lze měnit, upravovat, přidávat a odebírat. Vytvoříme si tedy takový malý nákupní seznam.

nakupni_seznam = ["chleba","mleko","jablka","maslo","maso"]

Seznam je seřazený v pořadí, ve kterém byl vytvořen. Zkusíme vybrat první položku:

>>> nakupni_seznam[0]
'chleba'

Seznam obsahuje pět položek a jednotlivé prvky jsou číslovány (jak je v Pythonu zvykem) od nuly. Co se ale stane, když vybereme položku mimo náš rozsah?

>>> nakupni_seznam[5]

Položky lze vybírat také pomocí zvoleného rozsahu. Touto způsobu se říká slicing.Takto vybereš první tři položky ze seznamu. Opět ale pozor na rozsah

>>> nakupni_seznam[0:3]
['chleba', 'mleko', 'jablka']

Jak to ale souvisí s cyklem for. Ono totiž k práci se seznamem se dokonale hodí právě cyklus for. V úvodu kapitoly jsme měli za úkol vypsat 100x "Nikdy nebudu odsazovat o tři mezery!". Co kdybychom si úlohu trochu modifikovali a chtěli postupně vypisovat každou z položek v nákupním seznamu?

nakupni_seznam[0]
nakupni_seznam[1]
nakupni_seznam[2]
nakupni_seznam[3]
nakupni_seznam[4]

Nicméně tato možnost bude zejména pro dlouhé seznamy dost nepraktická. Přitom Pythonu stačí říct: Pro pokožku v seznamu vytiskni položku

for polozka in nakupni_seznam:
    print(polozka)

Otevírá se tím další možnost a to využití podmínek (if a else). Předpokládejme, že nákupní seznam se jednou promění v nákup a ten budeme chtít někam uklidit. Přitom všechny položky začínající na m patří do lednice. Zbytek můžeme složit do spižírny. Zařadíme tedy do for cyklu podmínku, která nám označí položky, které do lednice patří a které ne.

for polozka in nakupni_seznam:
    if "m" in polozka:
        print(polozka + " vlozena do lednice")
    else:
        print("polozka nepatri do lednice")

Range #

Vraťme se k for i in range(100). Už víš, že to znamená „Pro každé i ze sekvence range(100)“. Co je ale to range? Když si ho vypíšeš, nevypadne nic vysvětlujícího:

>>> range(100)
range(0, 100)

Je ale použité jako „sekvence“ v for promenna in sekvence. Je to nějaký výčet, nějaká posloupnost hodnot. A teď už umíš vypsat, jaké to jsou!

for i in range(5):   # Doporučuju použít jen 5 místo 100
    print(i)

neboli česky:

• Pro každé i z range(5):
  • Vypiš i

Program spusť. Jaká čísla se vypíšou? (Neboli: co je v sekvenci range(5)?)

i = 0
print(i)

i = 1
print(i)

i = 2
print(i)

i = 3
print(i)

i = 4
print(i)

Funkce range(n) vrací sekvenci čísel. Začíná od 0 a čísel v ní je přesně n. (Na samotné n se tedy už nedostane.)

Často budeš potřebovat Pythonu říct, ať něco „n-krát zopakuje“. Na to můžeš použít for i in range(n) („pro každé i od 0 do n-1“) s tím, že proměnná i – „počitadlo“ – tě nezajímá. V programu ji jednoduše nepoužiješ.

Teď by už mělo být jasné, jak funguje původní program:

for i in range(100):
    print('Nikdy nebudu odsazovat o tři mezery!')

• Zopakuj 100krát:
  • Vypiš 'Nikdy nebudu odsazovat o tři mezery!'

Python píše hlášky, jednu za druhou, a u toho si v promněnné i počítá, jak už je daleko.

Vzpomeň si teď, jak jsme vybírali jednotlivé položky ze seznamů prostřednictvím indexu nakupni_seznam[i]. Takto lze procházet seznam i pomocí for. Rovnou si představíme metodu len (). Tato metoda vrací počet prvků v objektu. Náš seznam má pět položek a proto:

>>> len(nakupni_seznam)
5

Funkci lze používat také pro jiné datové typy, například string.

>>> len('Ahoj')
4

Náš nákupní seznam si můžeme takto vypsat s použitím indexování:

for i in range(len(nakupni_seznam)):
    print(nakupni_seznam [i])

for _ in range(100):
  print('Nikdy nebudu odsazovat o tři mezery!')