Chceš-li si začít hrát s Pythonem, otevři příkazový řádek a aktivuj virtuální prostředí.
Zkontroluj si, na začátku příkazové řádky ti svítí (venv)
.
Je-li tomu tak, nezbývá než – konečně – pustit Python. K tomu použij příkaz python
:
$ python
Python 3.6.6 (...)
Type "help", "copyright", "credits" or "license" for more information.
>>>
Příkaz vypíše několik informací. Z prvního řádku se můžeš ujistit že používáš Python 3.
(Vidíš-li číslo jako 2.7.18
, něco je špatně – popros o radu kouče.
Novější verze, např. 3.9.1
, je naopak v pořádku)
Třemi „zobáčky“ >>>
pak Python poprosí o instrukce.
Je to jako v příkazové řádce, ale místo příkazů jako cd
a mkdir
sem budeš psát příkazy Pythonu.
Práci s příkazovým řádkem si můžeš představit jako telefonní konverzaci:
nejdřív ses s počítačem bavil/a pomocí příkazů jako cd
.
Příkaz python
znamená „dej mi prosím k telefonu Python!“
Následující „konverzace“ bude s úplně jiným programem, i když okýnko s textem
vypadá skoro stejně.
Vyzkoušej si, že příkazy z příkazové řádky v Pythonu nefungují:
>>> cd adresar
File "<stdin>", line 1
cd adresar
^
SyntaxError: invalid syntax
>>> whoami
Traceback (most recent call last):
File "<stdin>", line 1, in <module>
NameError: name 'whoami' is not defined
Tohle je chybová hláška, která se objeví vždycky když Python nebude spokojený. V průběhu kurzu jich uvidíš ještě spoustu, takže si ji dobře prohlédni, ať ji příště poznáš.
Zkusme radši příkazy, kterým Python rozumí.
Ze začátku použij Pythonu jako kalkulačku.
Za tři zobáčky napiš třeba 2 + 3
a zmáčkni Enter.
>>> 2 + 3
5
Zobrazila se ti správná odpověď? Pokud ano, gratuluji! První příkaz v Pythonu máš za sebou.
Zkusíš i odečítání?
A jak je to s násobením?
Na kalkulačce bys zadal/a 4 × 5
, což se na klávesnici píše špatně.
Písmeno x
i tečku Python používá k jiným účelům.
Pro násobení proto Python používá symbol *
(který možná znáš třeba z Excelu).
>>> 4 * 5
20
Znaménka jako +
, -
a *
se odborně nazývají operátory.
Mezery mezi čísly a operátorem nejsou nutné: 4*5
i 4 * 5
dělá
to samé co 4 * 5
.
Je ale zvykem psát kolem operátoru jednu mezeru z každé strany – tak jako
v těchto materiálech.
Kód je pak čitelnější.
Operátor pro dělení je /
.
Při dělení může vzniknout necelé číslo, třeba dva a půl.
Python vychází z angličtiny a používá desetinnou tečku, takže číslo 2,5 ukáže
jako 2.5
:
>>> 5 / 2
2.5
Z důvodů do kterých teď nebudeme zabíhat Python rozlišuje mezi celými a reálnými čísly. Desetinná tečka se proto objeví i když vyjde číslo celé:
>>> 4 / 2
2.0
Občas se hodí použít dělení se zbytkem, kdy podíl zůstane jako celé číslo.
Na to má Python operátory //
(podíl) a %
(zbytek):
>>> 5 // 2
2
>>> 5 % 2
1
Časem zjistíš že dělení se zbytkem je v programování překvapivě užitečné.
Jestli si děláš poznámky, //
i %
si do nich určitě přidej!
Pokud ses dostal/a až sem, gratuluji!
Python máš nejen nainstalovaný, ale taky ti funguje.
Stačí ho už jen zavřít.
To se dělá pomocí quit()
, s prázdnými závorkami na konci.
>>> quit()
(venv)$
Tím ukončíš konverzaci s Pythonem a „zavoláš k telefonu“
zpátky příkazovou řádku.
Zobáčky >>>
se změnily na výzvu
příkazové řádky (která začíná (venv)
a končí $
nebo >
).
Příkazy Pythonu, jako 1 + 2
, teď fungovat nebudou (dokud Python opět
nepustíš ke slovu pomocí příkazu python
).
Zato příkazům jako whoami
a cd
teď počítač rozumět bude.
Teď můžeš okno s příkazovou řádkou zavřít – buď zavři její okýnko, nebo na to můžeš použít textové příkazy.
virtuální prostředí můžeš ukončit příkazem deactivate
– tentokrát bez
závorek:
(venv)$ deactivate
A celou příkazovou řádku můžeš zavřít příkazem exit
:
$ exit
Pro cvik si zkus Python znovu spustit – nejdřív otevři příkazovou řádku, pak donaviguj do adresáře s virtuálním prostředím, aktivuj virtuální prostředí a nakonec spusť Python samotný.