Pamatuješ si ještě, jak jsme v cyklu klasifikovali různá stvoření?
$ cd Dokumenty/data-shell/creatures/
$ for x in *.dat
> do
> head -n 2 $x | tail -n 1
> done
CLASSIFICATION: basiliscus vulgaris
CLASSIFICATION: bos hominus
CLASSIFICATION: equus monoceros
Psát takhle dlouhé příkazy v Bashi není moc pohodlné. Pojďme si tento „program“ uložit do souboru.
Skript vs. program
Programům v Bashi se často říká „skripty“ (angl. script: předpis, scénář). Není to o jazyku – skript můžeš napsat i v Pythonu. Skripty jsou jednoduché, jednoúčelové programy, které tolik neřeší např. ošetřování chyb nebo komunikaci s uživatelem. Často volají existující nástroje a „spojují“ je dohromady.
Není ale žádná pevná hranice mezi „skriptem“ a „programem“.
Zkus si založit v editoru soubor klasifikace
:
$ nano klasifikace
Bez přípony
Programy v Linuxu typicky nemají příponu: nemáme cat.exe
ale jen cat
.
Bashové skripty se dají nastavit i tak, aby byly spustitelné přímo jako
příkazy, a proto ani klasifikace
příponu nemá.
(Když je přípona pro shellový skript potřeba, používá se většinou .sh
.)
Do souboru zapiš cyklus, tak jako bys ho psala v Bashi:
for x in *.dat
do
head -n 2 $x | tail -n 1
done
Následně můžeš skript spustit. Musíš být ve složce, která obsahuje tento soubor.
Stejně jako u Pythonu spustíš skript pomocí názvu programu, který ho má přečíst (tedy bash
), a názvu souboru, který se má spustit.
$ bash klasifikace
CLASSIFICATION: basiliscus vulgaris
CLASSIFICATION: bos hominus
CLASSIFICATION: equus monoceros
Teď uděláme ze skriptu příkaz.
To znamená že zařídíme, aby nebylo potřeba program volat z tohoto adresáře
a s bash
na začátku.
Zkus si, že to teď nefunguje:
$ klasifikace
bash: klasifikace: command not found
So s tím?
Na začátek příkazu patří takzvaný shebang, který říká jakým programem
se soubor bude spouštět.
V našem případě chceme skript spouštět pomocí Bashe.
Na první řádek souboru klasifikace proto připiš dva speciální znaky #!
a jméno souboru, ve kterém je uložený program Bash:
#! /bin/bash
Shebang je instrukce pro systém, že klasifikace
se bude spouštět Bashem.
Pro Bash samotný je to komentář – začíná #
.
Další věc, kterou musíš udělat, je nastavení práv souboru (angl. permissions).
To jsou příznaky, které zobrazuje ls -l
v levém sloupci:
$ ls -l klasifikace
-rw-r--r-- 1 user users 58 Oct 15 19:12 klasifikace
Existují tři základní druhy oprávnění, pro které se zobrazí buď písmenko (pokud je oprávnění povoleno) nebo pomlčka (pokud je odepřeno):
Tyto práva se opakují 3x za sebou, jednou pro vlastníka souboru (zde -rw
, vlastník user
tedy může soubor klasifikace
číst a psát), podruhé pro skupinu (group, zde -r-
, skupina users
tedy může jen číst), a potřetí pro všechny ostatní uživatele (zde opět můžou jen číst).
Příkaz musíš přidat právo na spuštění, což zajistí příkaz chmod +x
. (Přesné chování chmod
si vysvětlíme později.)
$ chmod +x klasifikace
$ ls -l klasifikace
-rwxr-xr-x 1 user user 58 Oct 15 19:12 klasifikace
Po přidání shebangu a nastavení práv stačí zadát jméno souboru, a on se spustí v Bashi!
Jen je ho zatím potřeba zadat s plnou cestou, tedy s ./
na začátku:
$ ./klasifikace
CLASSIFICATION: basiliscus vulgaris
CLASSIFICATION: bos hominus
CLASSIFICATION: equus monoceros
Náš skript klasifikace
zpracovává vždy všechny soubory .dat
v daném adresáři.
Co kdybys chtěla použít tento skript trochu jinak: aby ukázal data jen z daného souboru?
Vytvořme program klasifikuj
tak, aby fungovalo třeba:
$ ./klasifikuj minotaur.dat
Vytvoř soubor klasifikuj
, dej do něj tento obsah a přidej právo na spuštění:
#! /bin/bash
head -n2 "$1" | tail -n1
"$1"
je speciální proměnná označující první argument příkazové řádky, tedy u ./klasifikuj minotaur.dat
ono minotaur.dat
.
Proč je v uvozovkách? Protože kdybys zadala jako první argument text s mezerami, uložily by se jako víc argumentů. Když je sekvence takto v uvozovkách, celý první argument se použije správně. Platí obecné pravidlo: pokud používáš v Bashi argument ve kterém může být mezera, napiš ho pro jistotu do uvozovek.
Kdybys chtěla použít další argumenty, použij "$2"
, "$3"
atd.
A $0
, nultý argument, je jméno skriptu který se spouští.
Existuje ještě $@
, což znamená všechny argumenty.
Uprav původní skript klasifikace
tak, aby necyklil po *.dat
, ale "$@"
.
Teď ho můžeš spouštět jak pro jeden soubor tak i pro seznam souborů.
$ cat klasifikace
for jmeno in "$@"
do
head -n2 $jmeno | tail -n1
done
$ ./klasifikace unicorn.dat
CLASSIFICATION: equus monoceros
$ ./klasifikace *.dat
CLASSIFICATION: basiliscus vulgaris
CLASSIFICATION: bos hominus
CLASSIFICATION: equus monoceros
Zajímavé na "$@" je to, že i když je v uvozovkách, více „slov“.
Shebang můžeš nastavovat nejen pro Bashové skripty.
Ukážeme si to na příkladě Pythonu.
Vytvoř soubor nahoda
, který bude obsahovat tento kód:
#! /usr/bin/python3
import random
print(random.randrange(100))
Souboru přidej právo na spuštění a můžeš ho spouštět stejně jako klasfikaci z příkladu výše.
Shebang zajistí, že se program spustí Pythonem – tak jako kdybys napsala
python3 jméno_souboru
.
$ chmod +x nahoda
$ ./nahoda
34
$ ./nahoda
73
Ukázka výše funguje pro všechny programy, jen musíš vědět, kde přesně na disku
jsou (často v /usr/bin/
nebo /bin/
; do detailů půjdeme později).
Ukažme si to ještě s cat
.
Do souboru README
napiš:
#! /usr/bin/cat
Tady jsou informace.
Přidej práva na spouštění a spusť ho:
$ chmod +x README
$ ./README
#! /usr/bin/cat
Tady jsou informace.
Je to stejné, jako kdybys spustila cat ./README
!
Občas budeš psát skripty, které nejen na tvém počítači, ale i jinde. Třeba na systémech na kterých Bash chybí – třeba z bezpečnostních důvodů, nebo se šetří místem na disku. Bude tam ale nainstalovaný jiný shell.
Standard POSIX, kterým se víceméně řídí všechny „Unixové“ systémy
(Linux, BSD, Unix, Solaris, macOS, atd.), specifikuje shell jménem sh
.
Do shebangu tedy napíšeš #! /bin/sh
.
Z tohoto shellu Bash vychází; to co funguje v sh
funguje v naprosté většině
případů i v Bashi.
Naopak to ale neplatí: Bash má „vychytávky“ navíc.
Skript pro sh
je občas potřeba zjednodušit.
Často také uvidíš skripty, ve kterých za #!
není mezera ale rovnou lomítko.
To na chování nic nemění, jen se ušetří jeden znak.
Nejčastější shebang pro shellový skript tedy vypadá takto:
#!/bin/sh
Možná si teď kladeš otázku, jak se zbavit ./
na začátku příkazu
U příkazů jako cat
stačí zadat jen jméno, ale když zadáš pouze:
$ klasifikace *.dat
klasifikace: command not found
Bash si postěžuje, že takový příkaz nezná.
Když totiž Bash nedostane přesné umístění souboru s příkazem (což ./klasifikace
je),
tak se totiž dívá jen do určitých adresářů.
Které to jsou to určuje proměnná PATH
.
Vypiš si její obsah:
$ echo $PATH
/home/user/.local/bin:/home/user/bin:/usr/share/Modules/bin:/usr/local/bin:/usr/local/sbin:/usr/bin:/usr/sbin:/var/lib/snapd/snap/bin
Uvidíš spoustu adresářů oddělených dvojtečkou.
Měla bys v mimo jiné vidět /usr/bin
, kde jsou systémové příkazy jako cat
a echo
.
A taky je tam /home/tvoje_jmeno/bin
, kam můžeš dávat vlastní příkazy.
Jak už víš, domovský adresář se v Bashi zkracuje jako ~
, takže místo /home/tvoje_jmeno/bin
můžeš v příkazech psát ~/bin
.
Jak tedy „nainstalovat“ vlastní příkaz?
Pokud adresář ~/bin/
neexistuje, vytvoř ho.
A pak do něj zkopíruj soubor klasifikace
:
$ mkdir ~/bin
$ cp klasifikace ~/bin/
Pak můžeš skript spouštět jako příkaz, bez ./
na začátku:
$ klasifikace *.dat
CLASSIFICATION: basiliscus vulgaris
CLASSIFICATION: bos hominus
CLASSIFICATION: equus monoceros
Mimochodem, v domovském adresáři je skrytý skript ~/.bashrc
, který se spustí vždy, když pustíš Bash.
Je to soubor, ve kterém je možné upravit si prostředí, např. přidat cesty do PATH
, upravit PS1
, nadefinovat si vlastní funkce a spoustu dalších.