Nauč se Python > Kurzy > Začátečnický kurz PyLadies > Slovníky > Slovníky

Slovníky

Další základní datový typ, který si představíme – po číslech, řetězcích, seznamech a n-ticích – jsou slovníky (angl. dictionary, dict).

Podobně jako seznamy, slovníky v sobě obsahují další hodnoty. Na rozdíl od seznamů, ve kterých jsou všechny prvky uspořádané do jedné sekvence, ve slovnících máme dva druhy prvků: takzvaný klíč (angl. key) a hodnotu (angl. value). Každému klíči je přiřazena jedna hodnota.

Slovník můžeš použít, když máš několik kousků informací, které se dají pojmenovat, ale chceš s nimi pracovat jako s jednou proměnnou.

Tady je slovník, který má tři klíče, a k nim příslušné tři hodnoty:

>>> ja = {'jméno': 'Anna', 'město': 'Brno', 'čísla': [3, 7]}

Hodnoty ze slovníku můžeš získat podobně jako ze seznamu, jen místo indexu (pozice) použiješ klíč:

>>> ja['jméno']
'Anna'

Zeptáš-li se na neexistující klíč, nebude se to Pythonu líbit:

>>> ja['věk']
Traceback (most recent call last):
  File "<stdin>", line 1, in &lt;module&gt;
KeyError: 'věk'

Hodnoty jdou podle klíče i měnit:

>>> ja['čísla'] = [3, 7, 42]
>>> ja
{'jméno': 'Anna', 'město': 'Brno', 'čísla': [3, 7, 42]}

... nebo přidávat:

>>> ja['jazyk'] = 'Python'
>>> ja
{'jméno': 'Anna', 'město': 'Brno', 'čísla': [3, 7, 42], 'jazyk': 'Python'}

... nebo ubírat příkazem del, podobně jako u seznamů:

>>> del ja['čísla']
>>> ja
{'jméno': 'Anna', 'město': 'Brno', 'jazyk': 'Python'}

Vyhledávací tabulka

Trochu jiné použití slovníku, než sdružování „různých“ typů informací, je takzvaná vyhledávací tabulka (angl. lookup table). V ní mají typicky všechny hodnoty stejný typ.

Taková tabulka se hodí vždycky, když je potřeba přiřadit nějaké hodnoty jiným hodnotám. Jako v telefonním seznamu, kde každému jménu přísluší nějaké číslo, nebo v překladovém slovníku, kde jsou slovům přiřazeny překlady.

cisla = {
    'Maruška': '153 85283',
    'Terka': '237 26505',
    'Renata': '385 11223',
    'Michal': '491 88047',
}

barvy = {
    'hruška': 'zelená',
    'jablko': 'červená',
    'meloun': 'zelená',
    'švestka': 'modrá',
    'ředkvička': 'červená',
    'zelí': 'zelená',
    'mrkev': 'červená',
}

Iterace

Když dáš slovník do cyklu for, dostaneš klíče:

>>> popisy_funkci = {'len': 'délka', 'str': 'řetězec', 'dict': 'slovník'}
>>> for klic in popisy_funkci:
...     print(klic)
str
dict
len

Pokud chceš hodnoty, stačí použít metodu values:

>>> for hodnota in popisy_funkci.values():
...     print(hodnota)
řetězec
slovník
délka

Většinou ale potřebuješ jak klíče tak hodnoty. K tomu mají slovníky metodu items, která bude v cyklu for dávat dvojice:

>>> for klic, hodnota in popisy_funkci.items():
...     print('{}: {}'.format(klic, hodnota))
str: řetězec
dict: slovník
len: délka

Existuje i metoda keys(), která vrací klíče.

To, co keys(), values() a items() vrací, jsou speciální objekty, které kromě použití ve for umožňují další operace: například pracovat s klíči jako s množinou. V dokumentaci Pythonu je to všechno popsáno.

V průběhu takového for cyklu nesmíš do slovníku přidávat záznamy, ani záznamy odebírat:

>>> for klic in popisy_funkci:
...     del popisy_funkci[klic]
Traceback (most recent call last):
  File "<stdin>", line 1, in <module>
RuntimeError: dictionary changed size during iteration

Hodnoty u už existujících klíčů ale měnit můžeš.

Jak udělat slovník

Slovník se dá vytvořit dvěma způsoby. První, pomocí {složených závorek}, jsme už viděly; další využívají funkci dict. Ta, ve stylu str, int či list, převede cokoli, co jde, na slovník.

Slovník je ovšem dost specifická struktura – čísla nebo typické seznamy na něj převádět nejdou. Můžeme ale na slovník převést jiný slovník. Nový slovník žije svým vlastním životem; následné změny se promítnou jen do něj.

barvy_po_tydnu = dict(barvy)
for klic in barvy_po_tydnu:
    barvy_po_tydnu[klic] = 'černo-hnědo-' + barvy_po_tydnu[klic]
print(barvy['jablko'])
print(barvy_po_tydnu['jablko'])

Druhá věc, která jde převést na slovník, je sekvence dvojic klíč/hodnota:

data = [(1, 'jedna'), (2, 'dva'), (3, 'tři')]
nazvy_cisel = dict(data)

A to je vše, co se na slovník dá převést.

Jako bonus umí funkce dict ještě brát pojmenované argumenty. Každé jméno argumentu převede na řetězec, použije ho jako klíč, a přiřadí danou hodnotu:

popisy_funkci = dict(len='délka', str='řetězec', dict='slovník')
print(popisy_funkci['len'])

Pozor na to, že v tomhle případě musí být klíče pythonní „jména“ – musí být použitelné jako jména proměnných. Například takhle nejde zadat jako klíč řetězec "def" nebo "propan-butan".

Pojmenované argumenty jde kombinovat s ostatními způsoby vytvoření dict.

A to je zatím ke slovníkům vše

Chceš-li mít všechny triky, které slovníky umí, pěkně pohromadě, můžeš si stáhnout Slovníkový tahák.

Kompletní popis slovníků najdeš v dokumentaci Pythonu.


Toto je stránka lekce z kurzu, který probíhá nebo proběhl naživo s instruktorem. Přejít na stejnou lekci v kurzu pro samouky.