Linuxová administrace - 1. sraz

Kurz není vlastně čistě o bashi, ale víc o administraci linuxu Bash bude v prvních dvou hodinách

část o bashi je o projití: http://swcarpentry.github.io/shell-novice/ TODO: udělat tahák, přeložit do CZ, vymyslet příklady

Shell

Co je to shell? shell je program na spouštění programů bash je varianta shellu

(příklad)

echo $0
/bin/bash

Proč používat příkazovou řádku:

• copy & paste, “pomož mi” na fórech
• automatizace, šup s tím do souboru, udělej tohle 1000x s drobnými změnami

Prompt

[jmeno@nazevpocitace ~]$

• už. jméno
• jméno počítače
• ~
• za $ se píší příkazy

Zkusit neexistující příkaz, třeba ks Co se stane?

V okénkovém prostředí funkce programu je k dispozici někde v menu, tlačítka atd. V terminálu musím si pamatovat název programu, ale mám jich k dispozici víc

Úkol:

máme k dispozici data o tom, kde je v moři je kolik např. plastového bince a můžeme ta data zpracovat

1. klikáním, ale to trvá 20s per řádek
2. my si to ale zautomatizujeme (jupí!)

/ tzv. root (kořenový) adresář

• obsahuje systémové složky a soubory
• obsahuje složku /home, která obsahuje složky uživatelů počítače
• strom adresářů je oddělován jednoduchým lomítkem

/home/uzivatel/

• první lomítko (viz výše) je také název adresáře
• tzv. domovský adresář
• zde si uživatel ukládá vlastní soubory a složky
• ~ je zkratka pro domovský adresář

Napsáním “ls” spustí program, co se jmenuje ls. ls -F

(mezi s a - je mezera) přepínače (option) začínají pomlčkou, nějak modifikují základní chování programu argumenty - typicky jména souborů, se kterými má pracovat, taky oddělováno mezerou

ls -F /

pamatuješ si, co dělá -F? Já ne. Každý příkaz má vestavěný přepínač --help s offline nápovědou.

Krátká a dlouhá varianta přepínačů (krátká -, dlouhá --). Krátká je s písmenkem, dlouhá typicky s celoslovním názvem (-h vs --help). Při psaní skriptů je fajn používat dlouhou variantu, protože se to pak bude lépe číst.

výstup --help je součást programu ls.

jiný zdroj nápovědy: man ls Ovládání: pgdown/pgup, q - vypnout zobrazovač menu Jsou to takzvané manuálové stránky, zpravidla delší nápověda, vyčerpávající - zabírá hodně místa, a proto lehčí operační systémy ji občas nemají :).

co udělá ls, když přepínač nezná? Odkáže tě na --help

cvičení: co dělá? ls -h -l adresáře mají téměř vždy 4kB

sdružení přepínačů: ls -lhF neplatná kombinace je --jeden--dlouhy

cd (bez argumentu) - přesun do domovského adresáře cd ~ je přesun do adresáře “~”, což je jen odkaz na domovského adresáře

ls data-shell
ls data-shell/data

automatické doplnění názvu souboru - stačí jen první písmenko 1x tabulator - doplnění nejdelšího prefixu 2x tabulator - zobrazení dalších názvů stejného prefixu Když vím, co chci napsat, tabem si hodně urychlím práci.

Cesty je možno spojovat. cd data-shell/data/../data/../.. ^-- cesta, popis, kam v tom adr. stromu chci dojít, což je ekvivalentní s

cd data-shell
cd data
cd ..
cd data
cd ..
cd ..

Název aktuálního adresář je součástí promptu.

Tipy:

• cd - tě přesune do posledního navštíveného adresáře
• vkládání prostředním tl. myši - vybrat myší text (samo se to zkopíruje), prostředním tl. se to vkládá, funguje všude, i mezi term. a graf. programy. Klasická schránka Ctrl+C/V je samostatná věc, takže je možné mít k dispozici hned dvě různé věci k dispozici
• Copy & paste v terminálu se dělá pomocí Ctrl+Shift+C/V, protože ještě než vznikly grafické programy, tak Ctrl+C mělo jiný význam (což stále platí)

Operace kopie, přesun, přejmenování, mazání

Přesuň se do složky data-shell/creatures

basilisk.dat - “.dat” je součástí názvu souboru, systému je úplně ukradená, je to vodítko pro lidi. Linux se typicky podívá do samotného souboru a podle toho odhadne jakým programem to má otevřít. Přípona je důležitá pro Windows, který podle ní zjistí, jakým programem soubor otevřít.

ls -R složky začínají tečkou, příkaz nám rekurzivně zobrazí všechny adresáře a co mají v sobě

. - aktuální adresář .. - předchozí adresář

tree

Hezky zobrazí strukturu našich adresářů.

Když potřebuješ dát datum do názvu, tak ve formátu YYYY-MM-DD povolené znaky: _, -, tečka, mezeru raději ne (protože se používá jako oddělovač argumentů)

skryté soubory

• začínají tečkou, ls je samo o sobě se je nezobrazuje
• ls --all
• .. je speciální složka

Nový adresář

V data-shell uděláme novou složku:

mkdir thesis

Po zmáčknutí Enter to nic neřekne. Když program uspěje, tak je zticha. Chybu samozřejmě zobrazí.

Vytvoření prázdného souboru

cd thesis
nano draft.txt

Ten poslední rádek vytvoří nový soubor, otevře stávající, když už existuje.

Stisk Ctrl je zkrácený na znak ^ (existuje dalších 6 zápisů, jak vyjádřit stisk Ctrl a dalšího písmenka)

Jiný způsob, jak vytvořit soubory (původně pro nastavení data změny souboru, vytvoření nového souboru je vedlejší efekt, ale přitom se to časem stalo nejběžněším use-case):

touch soubor.dat

Přesouváme, přejmenováváme

soubor draft.txt chceme přejmenovat. Pro větší efekt si to ale zkusíme z jiné složky.

cd ..

přejmenování souboru je vlastně přesun

mv thesis/draft.txt thesis/basnicka.txt

výpis obsahu souboru - cat (pochází z concatenate, původně pro spojování souborů, ale časem se to nejvíc používá pro výpis právě jednoho souboru)

cat basnicka.txt basnicka.txt basnicka.txt

cp thesis/basnicka.txt thesis/basen.txt

ls soubor1 soubor2 soubor3

v data-shell udělat adresář “poznamky”

přesun více souborů najednou:

mv thesis/draft.txt thesis/basnicka.txt poznamky

Posledním argumentem je cíl, kam se mají všechny předchozí přesunout - pouze pokud má mv více než 2 argumenty.

Kopírujeme

cp poznamky notes

Ejhle, to se nám nepodaří (protože může být dost velký), přesunout však ano.

Proto je potřeba to říci explicitně.

cp -r

kopíruje celé složky

Mažeme

Dneska to nebude krajíc chleba, ale soubory a složky.

rm draft.txt soubor.txt

je v pohodě, protože to jsou klasické soubory, tzn. ne-složky.

rm data-neco     (nejde)

rm -r

maže i adresáře (tzv. rekurzivně).

Varování: Mazání je napořád, není tu žádný koš!

rm -vr

navíc řekne, které soubory to maže. Bez toho přepínače -v nám rm nic nepoví.

rm -r / smaže celý disk, nezadávat!

Masky názvů souborů

Jak vypsat všechny textové soubory? nepojmenovávat soubory se speciálními znaky, protože ty znaky mají i svůj speciální význam

ls tohle.txt je.txt obsah.txt slozky.txt
ls *.txt
ls */*.pdb

hvězdička nahrazuje jednoduché jméno souboru, ale už ne věci za lomítkem

Další spec. znak: ? - nahrazuje právě jedno libovolné písmeno

ls ???????

(zobrazí jen soubory, ktré mají 7 písmen v názvu)

ls *t*ane.pdb
ls *t?ane.*
ls *t??ane.*

Hvězdičky předělává na konkrétní názvy souborů přímo bash, takže program “ls” už dostane konkrétní názvy souborů.

Největší silou bashe je spojování malých prográmků dohromady: wc data-shell/molecules/cubane.pdb 20 156 1158 data-shell/molecules/cubane.pdb řádky slova znaky (všechny, vč. mezer)

wc molecules/*.pdb

(navíc přidá řádek s “total” sumou)

wc (bez dalších arg.), Ctrl+D ukončuje stdin (otázka pro zvídavé: Proč zrovna “D”? Odpověď man ascii) cat (bez arg.)

program normálně píše do terminálu, a pomocí > mu řeknu, kam má ten výstup přesměrovat (do souboru)

sort jmenosouboru sort (bez arg.) sort -n (numeric sort)

linux umí spoustu takových malých programů a je na vás, abyste si je sami pospojovali

wc -l *.pdb | sort -n

less, terminálové scrollovátko, ukončení pomocí “q”, v programu se dá vyhledávat stiskem / (tím přejdeš do režimu hledání textu) a pak rovnou piš to_co_hledám git log, man, … totiž vezmou svůj výstup a nakrmí ho příkazu less

head , tail`

echo haló haló

program (od bashe) dostane vždy seznam řetězců

$ echo ahoj      halo halooo
ahoj halo haloo

$ echo ahoj *.pdb (vypíše názvy souborů s příponou .pdb) $ echo “ahoj *.pdb” (vypíše jako jeden řetězec)

echo $0 - $0 je nahrazen z bashe, echo ho jen tupě vypíše

Přesměrování výstupu do souboru

echo halo halo co se stalo > soubor.txt

přesměrováním se přepíše původní soubor

“přesměrování s přidáváním” >>

cat > basnicka.txt (stdin do souboru)

cat ‘halo halo
co se stalo’

(je název souboru, co obsahuje znak nového řetězce)

cat vs. echo - neplést si: výpis souboru vs. vypsání argumentů

cat data/animals | cut -d ‘,’ -f 2

uniq - deduplikuje záznamy, ale pamatuje si jen poslední řádek

cat | cut | sort | uniq