Nauč se Python > Kurzy > Začátečnický kurz PyLadies > Sekvence a soubory > Range - sekvence čísel

Range – sekvence čísel

Funkce range(10) vrátí speciální hodnotu, která v sobě obsahuje čísla od 0 do 9:

>>> sekvence = range(10)
>>> sekvence
range(0, 10)

Je to hodnota typu range, podobně jako čísla jsou typu int, řetězce typu str, nebo seznamy typu list.

Chceš-li se podívat, co v tomhle range(0, 10) vlastně je, máš dvě základní možnosti – projít ho cyklem for nebo převést na seznam konkrétních čísel:

>>> sekvence
range(0, 10)
>>> for i in sekvence:
...     print(i)
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
>>> list(sekvence)
[0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9]

Možná se ptáš – proč tak složitě? Proč se místo range(0, 10) prostě ta čísla neukážou rovnou?

Je to proto, že range se dá použít na opravdu dlouhé řady čísel:

>>> range(10000)
range(0, 10000)
>>> list(range(10000))
[0, 1, 2, 3, ..., 9999]

Kdybys zkusila třeba list(range(1000000000000000)), počítači dojde paměť. Biliarda čísel se tam prostě nevejde. Python vyhodí výjimku MemoryError.

Pokud máš na počítači v jiném okně neuloženou práci, radši list(range(...)) s hodně vysokými čísly nezkoušej.

U absurdně vysokého čísla jako 1000000000000000 Python předem ví, že mu paměť dojde, a tak ohlásí chybu ještě než se bude snažit seznam vytvořit. U trochu menšího čísla (např. 1000000000, ale na každém počítači je to jinak) se může stát, že se Python pokusí seznam začít tvořit, zaplní přitom většinu dostupné paměti a počítač „zamrzne“. V závislosti na systému se pak třeba může stát že reakce na Ctrl+C bude trvat hodně dlouho.

Se samotným range(1000000000000000) ale není problém. S konceptem všech čísel od 0 do biliardy se počítač vypořádá, i když je nezvládne držet v paměti všechny najednou.

Je spousta věcí, které znáš ze seznamů a které Python umí s range udělat, aniž by potřeboval všechna čísla držet v paměti:

>>> zajimava_cisla = range(8, 10000, 3)  # Každé třetí číslo od 8 do 9999
>>> zajimava_cisla[80]          # Osmdesáté "zajímavé číslo"
248
>>> zajimava_cisla[:5]          # Prvních 5 "zajímavých čísel"
range(8, 23, 3)
>>> list(zajimava_cisla[:5])    # Vypsání prvních 5 "zajímavých čísel"
[8, 11, 14, 17, 20]
>>> len(zajimava_cisla)         # Kolik tam je čísel?
3331
>>> 1337 in zajimava_cisla      # Je v této sekvenci moje konkrétní číslo ?
True
>>> zajimava_cisla.index(1337)  # Kolikáté je?
443
>>> import random
>>> random.choice(zajimava_cisla)
1229
>>> for i in zajimava_cisla:
...     print(i)
...     if i > 20:
...         break  # Stačilo!
8
11
14
17
20
23

Objekt range ale nejde měnit – mazání prvků nebo metody jako insert(), sort(), pop() fungovat nebudou.

Proč ne?

Když máš objekt jako range(8, 10000, 3), osmdesátý prvek je jen trocha matematiky: spočítáš 8 + 3 * 80 a zkontroluješ že to nepřesáhlo 10000. Podobně je to s ostatními sekvencemi „všech X-tých čísel od A do B“, tedy s ostatními range.

Kdyby ale šlo udělat něco jako:

sekvence = range(8, 10000, 3)
del sekvence[10]
sekvence.insert(103, 'ježek')

… jde najednou o mnohem složitější sekvenci, kde se N-tý prvek hledá mnohem hůř. Už to není range, jednoduchá sekvence čísel, ale spíš seznam jakýchkoli hodnot.

Pokud budeš něco co range neumí potřebovat, převeď range na seznam.


Toto je stránka lekce z kurzu, který probíhá nebo proběhl naživo s instruktorem. Přejít na stejnou lekci v kurzu pro samouky.