Nauč se Python > Kurzy > MI-PYT > Generátory a AsyncIO > Generátory

Generátory

Dnes si popíšeme, jak v Pythonu fungují generátory, tedy funkce s příkazem yield. Někteří z vás možná už nějaký jednoduchý generátor napsali, ale pojďme si je vysvětlit od úplného začátku: od toho, jak se v Pythonu iteruje.

Iterace

Když je v Pythonu potřeba iterovat (např. příkazem for) přes nějakou kolekci (seznam, řetězec, soubor, …), použije se iterační protokol, který pracuje se dvěma druhy objektů: s iterovatelnými objekty a s iterátory.

Iterovatelné objekty (iterables) se vyznačují tím, že je na ně možné zavolat funkci iter(). Ta vrátí příslušný iterátor:

>>> iter([1, 2, 3])
<list_iterator object at 0x...>

Na iterátor pak je možné opakovaně volat funkci next(), čímž dostáváme jednotlivé prvky iterace. Po vyčerpání iterátoru způsobuje next() výjimku StopIteration:

>>> it = iter([1, 2, 3])
>>> next(it)
1
>>> next(it)
2
>>> next(it)
3
>>> next(it)
Traceback (most recent call last):
  ...
StopIteration
>>> next(it)
Traceback (most recent call last):
  ...
StopIteration

Cyklus for x in collection: ... tedy dělá něco jako:

iterator = iter(collection)
while True:
    try:
        x = next(iterator)
    except StopIteration:
        break

    ...  # tělo původního cyklu

Platí, že každý iterátor je iterovatelný: zavoláním iter() na iterátor dostaneme ten stejný iterátor (nikoli jeho kopii) zpět. Naopak to ale obecně neplatí: např. seznamy jsou iterovatelné, ale nejsou samy o sobě iterátory. Každé zavolání iter(seznam) vrací nový iterátor, který má svou vlastní „aktuální pozici“ a iteruje od začátku.

Iterátor je ve většině případů „malý“ objekt, který si „pamatuje“ jen původní iterovatelný objekt a aktuální pozici. Příklady jsou iterátory seznamů (iter([])), slovníků (iter({})), n-tic nebo množin, iterátor pro range a podobně.

Iterátory ale můžou být i „větší“: třeba otevřený soubor je iterátor, z něhož next() načítá jednotlivé řádky.

Generátory

Asi nejzajímavější druh iterátoru je tzv. generátor: funkce, která umí postupně dávat k dispozici hodnoty. Definuje se pomocí klíčového slova yield: každá funkce, která obsahuje yield, je generátorová funkce (angl. generator function).

def generate2():
    """generates 2 numbers"""
    print('A')
    yield 0
    print('B')
    yield 1
    print('C')

Zavoláním takové funkce dostáváme generátorový iterátor (angl. generator iterator):

>>> generate2()
<generator object generate2 at 0x...>

Voláním next() se pak stane zajímavá věc: funkce se provede až po první yield, tam se zastaví a hodnota yield-u se vrátí z next(). Při dalším volání se začne provádět zbytek funkce od místa, kde byla naposled zastavena.

>>> it = generate2()
>>> next(it)
A
0
>>> next(it)
B
1
>>> next(it)
C
Traceback (most recent call last):
  ...
StopIteration

Další použití generátorů

Vlastnost přerušit provádění funkce je velice užitečná nejen pro vytváření sekvencí, ale má celou řadu dalších užití. Existuje třeba dekorátor, který generátorovou funkci s jedním yield převede na context manager, tedy objekt použitelný s příkazem with:

import contextlib

@contextlib.contextmanager
def ctx_manager():
    print('Entering')
    yield 123
    print('Exiting')


with ctx_manager() as obj:
    print('Inside context, with', obj)

Vše před yield se provede při vstupu do kontextu, hodnota yield se předá dál a vše po yield se provede na konci. Můžeme si představit, že místo yield se „doplní“ obsah bloku with. Funkce se tam na chvíli zastaví a může se tedy provádět něco jiného.

Vracení hodnot z generátorů

V rámci generátorové funkce můžeme použít i return, který funkci ukončí. Vrácená hodnota se však při normální iteraci (např. ve for) nepoužije. Objeví se pouze jako hodnota výjimky StopIteration, která signalizuje konec iterace:

def generator(a, b):
    """Yield two numbers and return their sum"""
    yield a
    yield b
    return a + b
>>> it = generator(2, 3)
>>> next(it)
2
>>> next(it)
3
>>> next(it)
Traceback (most recent call last):
  File "<stdin>", line 1, in <module>
StopIteration: 5

Obousměrná komunikace

Oproti normálním iterátorům, které hodnoty jen poskytují, mají generátory metodu send(), kterou je možné posílat hodnoty do běžícího generátoru. Klíčové slovo yield totiž může fungovat jako výraz a tento výraz nabývá poslanou hodnotu (nebo None, byl-li použit normální next()).

def running_sum():
    total = 0
    while True:
        num = (yield total)
        if num:
            total += num

it = running_sum()
next(it)  # pro první iteraci nelze použít send() -- nečekáme zatím na yield-u
it.send(2)
it.send(3)
assert next(it) == 5

Upřímě řečeno, metoda send() není příliš užitečná. (Když byste něco takového potřebovali, radši si napište třídu, která si bude stav uchovávat v atributech, a měňte ji třeba metodami. Bude to pravděpodobně přehlednější.) Existuje ale příbuzná metoda, která už je užitečnější: throw(). Ta do generátoru „vhodí“ výjimku. Z pohledu generátorové funkce to vypadá, jako by výjimka nastala na příkazu yield.

def report_exception():
    try:
        yield
    except BaseException as e:
        print('Death by', type(e).__name__)
    yield 123
>>> it = report_exception()
>>> next(it)  # opět – v první iteraci nelze throw() použít
>>> value = it.throw(ValueError())
Death by ValueError
>>> value
123

Podobná věc se děje, když generátorový iterátor zanikne: Python do generátoru „vhodí“ výjimku GeneratorExit. Ta dědí z BaseException, ale ne Exception, takže klasické except Exception: ji nechytí (ale např. finally funguje jak má). Pokud generátor tuto výjimku chytá, měl by se co nejdřív ukončit. (Když to neudělá a provede další yield, Python ho ukončí „násilně“.)

>>> import gc
>>> it = report_exception()
>>> next(it)
>>> del it; gc.collect()  # zbavíme se objektu "it"
Death by GeneratorExit
Exception ignored in: <generator object report_exception at 0x...>
RuntimeError: generator ignored GeneratorExit
0

Delegace na podgenerátor – yield from

Máme následující generátor:

def dance():
    yield 'putting hands forward'
    yield 'putting hands down'
    yield 'turning around'
    yield 'jumping'
    yield 'putting hands forward'
    yield 'putting hands down'

for action in dance():
    print(action)

Opakuje se v něm jistá sekvence, kterou bychom jako správní programátoři chtěli vyčlenit do samostatné funkce. Pomocí samotného yield to ale jde celkem těžko:

def dance_hands():
    yield 'putting hands forward'
    yield 'putting hands down'

def dance():
    for action in dance_hands():
        yield action
    yield 'turning around'
    yield 'jumping'
    for action in dance_hands():
        yield action

for action in dance():
    print(action)

Tohle počtu řádků příliš nepomohlo. Existuje lepší způsob – místo cyklu můžeme použít yield from:

def dance_hands():
    yield 'putting hands forward'
    yield 'putting hands down'

def dance():
    yield from dance_hands()
    yield 'turning around'
    yield 'jumping'
    yield from dance_hands()

for action in dance():
    print(action)

Navíc lze yield from použít jako výraz, který nabývá hodnoty kterou podgenerátor vrátil (t.j. hodnota výjimky StopIteration).

def fibonacci(limit):
    a = 0
    b = 1
    count = 0
    while b < limit:
        yield b
        count += 1
        a, b = b, a + b
    return count

def fib_annotated():
    count = (yield from fibonacci(10))
    print('LOG: Generated {} numbers'.format(count))

for value in fib_annotated():
    print('Got', value)
Got 1
Got 1
Got 2
Got 3
Got 5
Got 8
LOG: Generated 6 numbers

Kromě toho yield from deleguje hodnoty poslané pomocí send() či throw().