V tomto kurzu se budeme učit pracovat s operačním systémem Linux. To je možné i v případě, že aktuálně používáš jiný operační systém - díky tzv. virtuálnímu počítači. To je program, který se tváří jako opravdový počítač a dá se do něj nainstalovat jiný operační systém.
To je velmi výhodné pro různé testování a objevování. Když si virtuální počítač rozbiješ, smažeš ho stejně snadno jako soubor a máš uklizeno. Nebo si můžeš uložit stav a později se k němu vrátit.
Protože v kurzu budeme testovat, objevovat a občas i rozbíjet, vytvoř si virtuální počítač i v případě, že už Linux používáš.
Hned na začátku tě čeká malá terminologická nepříjemnost: Hostitel (anglicky host) je termín označující operační systém/počítač, v rámci kterého budeš provozovat ten virtuální – tedy to, co máš na počítači nainstalováno už teď. Virtuálnímu systému se česky říká host (anglicky guest). Slovo host má tedy v češtině úplně opačný význam než v angličtině.
Na opravdový počítač se dá Linux nainstalovat z DVD nebo USB disku („flashky“). Pro virtuální počítač budeš potřebovat virtuální DVD – soubor, který obsahuje stejná data jako disk. Říká se mu obraz disku nebo ISO soubor.
Existuje velké množství tzv. distribucí, tj. variant Linuxů. Ty se liší typicky v dostupném software, grafickém prostředí, způsobu instalace softwarových balíčků a spoustě dalších detailů. Mezi nejznámější patří např. Ubuntu, Mint, Fedora, Arch nebo Debian. Pro jednotnost si budeme všechno ukazovat na distribuci Fedora, kterou si stáhni z getfedora.org – stáhnout soubor ISO.
Je to velký soubor (zhruba 2 GB) s názvem Fedora-Workstation-Live-42-1.1.x86_64.iso
.
Pokud máš macOS a nevíš, jestli máš procesor Intel, přečti si nejdříve Jak poznat který procesor máš a poté se vrať zpět sem. Jestli máš procesor od Apple řady M, pak si budeš muset stáhnout obraz pro systémy ARM aarch64.
Tedy něco jako Fedora-Workstation-Live-42-1.1.aarch64.iso
.
Existuje několik programů, které umí simulovat virtuální počítač. Vyber si jeden podle svého hostitelského systému:
Nevíš-li, poraď se s někým zkušenějším – nebo zkus jeden z nich.
Při prvním spuštění je (virtuální) pevný disk zatím prázdný a ve virtuálním počítači vsunut do virtuální DVD mechaniky ISO obraz, který obsahuje soubory potřebné k samotné instalaci.
V černém okně vyber šipkami na klávesnici (myš zatím nelze použít) Start Fedora-Workstation-Live 42 a potvrď klávesou Enter.
Po chvilce se zobrazí grafické okno, kde myší klepni na Install Fedora. Tím se spustí samotná instalace. (Druhá volba Not now ti spustí operační systém rovnou z DVD k vyzkoušení - tu ale nyní nevyužijeme).
Výběr jazyka - V poli jazyk hledej cz a následně vyber možnost Čeština. (Můžeš vybrat i jiný jazyk, ale tyto materiály budou v češtině.)
Ve stejném okně si vyber rozložení klávesnice, pokud nepoužíváš us klávesnici. Klikni na Add Input Source.
Podobně jako u výběru jazyku vyhledej preferovanou českou klávesnici.
Následně odstraň anglickou klávesnici kliknutím na 3 tečky vpravo a vyber Remove.
Cíl instalace - U virtuálního počítače je situace jednoduchá, není tu potřeba nic měnit. Pokračuj kliknutím na tlačítko Další.
Uspořádání úložiště - Máme možnost nastavit šifrování disku. My na virtuálním počítači nebudeme mít žádné důležité data a není nutné jej šifrovat. V jiném případě ale silně doporučuji disk zašifrovat. Pokračuj kliknutím na tlačítko Další.
Zkontrolovat a nainstalovat - Nyní už instalátor ví vše potřebné. Dole klepni na tlačítko Vymazat data a nainstalovat. Od tohoto okamžiku se začne zapisovat na vybraný pevný disk.
Průběh instalace - tento krok bude trvat nejdéle. V závislosti na rychlosti tvého počítače to může být od pár minut po malé desítky minut. Nakonec se objeví nápis Úspěšně nainstalováno. Vyber Ukončit a přejít do systému spouštěného přímo z instalačního média. Tím dojde k uzavření instalačního programu a je třeba provést restart.
Vypnutí - K tomu je potřeba kliknout na sadu ikonek úplně vpravo nahoře, poté na symbol ⏻ a nakonec na tlačítko Restart. Volbu potvrď.
Vysunutí DVD - Až se virtuální počítač vypne, je potřeba vysunout virtuální DVD, aby instalace nezačala znovu. GNOME Boxes to dělá automaticky, ale ve VirtualBoxu je to potřeba udělat ručně: klikni na Settings (Nastavení), Storage (Úložiště), disk "Fedora Worsktation Live" a tlačítko s DVD napravo. Z menu pak vyber "Remove Disk from Virtual Drive".
Zapnutí - Virtuální počítač potom znovu zapni a počkej než naběhne.
V této části už je operační systém nainstalovaný, zbývá akorát provést posledních několik nastavení. To se děje formou průvodce, kde je vždy vpravo nahoře tlačítko Další.
Vítejte - ponech volbu "Čeština".
Psaní - ponech nastavenou klávesnici.
Soukromí
Časové pásmo - vyhledej město podle kterého ti přiřadí časové pásmo.
Repozitáře třetích stran - repozitáře není nutné povolovat, nebudeme je využívat.
O vás - Nejdůležitější krok. Tady doplň Celé jméno (diakritika
nevadí) a především Uživatelské jméno (pouze znaky a-z
, _
, -
, číslice
). To je nejdůležitější. Tím se budeš přihlašovat do systému. Oba údaje lze
změnit i později, avšak byť je změna Uživatelského jména v budoucnu
technicky vzato možná, jde o problematický úkon. Proto je velmi důležité si
ho dobře rozmyslet hned na začátku. (Celé jméno slouží jen jako popisek
k uživatelskému jménu.) Pokračuj tlačítkem Další.
Nastavení hesla - zde si nastavíš heslo k uživatelskému jménu vyplněném v předchozím kroku. Heslo je potřeba zadat do obou polí stejné.
Navzdory obecným radám o heslech tady doporučuji zadat jednoduché heslo,
třeba 123
nebo slovo heslo
.
Jde o virtuální počítač, který není potřeba nějak zvlášť chránit.
Určitě ale nepoužívej heslo, které používáš i jinde!
Heslo si dobře zapamatuj (nebo, navzdory radám k bezpečným heslům, zapiš).
Virtuální počítač můžeš vypnout přes menu v pravém horním rohu obrazovky.