Vrátit nebo vypsat? #

Podívejme se teď na následující program, který vypíše obsah elipsy:

from math import pi

def obsah_elipsy(a, b):
    return pi * a * b

print('Obsah elipsy s poloosami 3 a 5 je', obsah_elipsy(3, 5), 'cm2')

Takový program se teoreticky dá napsat i s procedurou, tedy funkcí, která nic nevrací. Procedura může výsledek třeba vypsat na obrazovku:

from math import pi

def obsah_elipsy(a, b):
    print('Obsah je', pi * a * b)  # Pozor, `print` místo `return`!

obsah_elipsy(3, 5)

Program takhle funguje, ale přichází o jednu z hlavních výhod funkcí: možnost vrácenou hodnotu použít i jinak než jen v print.

Funkci, která vrací výsledek, můžeš použít v dalších výpočtech:

def objem_eliptickeho_valce(a, b, vyska):
    return obsah_elipsy(a, b) * vyska

print(objem_eliptickeho_valce(3, 5, 3))

... ale s procedurou, která výsledek přímo vypíše, by to nešlo. Proto je dobré psát funkce, které spočítané hodnoty vrací, a zpracování výsledku (např. vypsání) nechat na kód mimo funkci.

Další důvod, proč hodnoty spíš vracet než vypisovat, je ten, že jedna funkce se dá použít v různých situacích. Proceduru s print by nešlo rozumně použít tehdy, když nás příkazová řádka vůbec nezajímá – třeba v grafické hře, webové aplikaci nebo pro ovládání robota.

Podobně je to se vstupem: když použiju v rámci své funkce input, bude se moje funkce dát použít jen v situacích, kdy je u počítače klávesnice a za ní člověk. Proto je lepší funkcím potřebné informace předávat jako argumenty a volání input (nebo čtení textového políčka či měření čidlem robota) nemít ve funkci, ale vně, v kódu, který funkci volá:

from math import pi

def obsah_elipsy(a, b):
    """Vrátí obsah elipsy s poloosami daných délek"""
    # Jen samotný výpočet:
    return pi * a * b

# print a input jsou "venku":
x = float(input('Zadej délku poloosy 1: '))
y = float(input('Zadej délku poloosy 2: '))
print('Obsah je', obsah_elipsy(x, y))

Samozřejmě existují výjimky: procedura, která přímo vytváří textový výpis (např. tabulku), může používat print; funkce, která načítá textové informace (jako ano_nebo_ne výše), zase input. Když ale funkce něco počítá, nebo když si nejsi jistý/á, je dobré ve funkci print ani input nemít.

None #

Když funkce neskončí příkazem return, automaticky se vrátí hodnota None.

Je to hodnota zabudovaná přímo do Pythonu, podobně jako True nebo False, a znamená „nic“.

def nic():
     """Tahle funkce nic nedělá """

print(nic())

Procedury v Pythonu vracejí právě toto „nic“.