Seznam může obsahovat jakýkoli typ hodnot: čísla, řetězce a tak dále:
prvocisla = [2, 3, 5, 7, 11, 13, 17, 19, 23, 29, 31, 37, 41]
zviratka = ['pes', 'kočka', 'králík']
odpovedi = [False, False, False, True, False, True, True]
Stejně tak může seznam obsahovat i další seznamy. Podobně jako seznam čísel nebo seznam řetězců tak lze vytvořit seznam seznamů:
seznam_seznamu = [[1, 2, 3], [4, 5, 6], [7, 8, 9]]
Takový seznam se chová docela normálně – můžeš z něj třeba brát jednotlivé prvky (které jsou ovšem taky seznamy):
prvni_seznam = seznam_seznamu[0]
print(prvni_seznam)
A protože jsou prvky samy seznamy, dá se mluvit o věcech jako „první prvek druhého seznamu”:
druhy_seznam = seznam_seznamu[1]
prvni_prvek_druheho_seznamu = druhy_seznam[0]
print(prvni_prvek_druheho_seznamu)
A protože výraz seznam_seznamu[1]
označuje seznam, můžeš brát prvky přímo z něj:
prvni_prvek_druheho_seznamu = (seznam_seznamu[1])[0]
Neboli:
prvni_prvek_druheho_seznamu = seznam_seznamu[1][0]
A má tahle věc nějaké použití?
Stejně jako vnořené cykly for ti umožnily vypsat tabulku, vnořené seznamy
ti umožní si tabulku „zapamatovat”.
def vytvor_radek_tabulky(cislo_radku, velikost):
"""Vrátí seznam – daný řádek tabulky s násobilkou"""
radek = []
for cislo_sloupce in range(velikost):
radek.append(cislo_radku * cislo_sloupce)
return radek
def vytvor_tabulku(velikost):
"""Vrátí seznam seznamů – tabulku s násobilkou"""
seznam_radku = []
for cislo_radku in range(velikost):
radek = vytvor_radek_tabulky(cislo_radku, velikost)
seznam_radku.append(radek)
return seznam_radku
nasobilka = vytvor_tabulku(11)
print(nasobilka[2][3]) # dva krát tři
print(nasobilka[5][2]) # pět krát dva
print(nasobilka[8][7]) # osm krát sedm
# Vypsání celé tabulky
for radek in nasobilka:
for cislo in radek:
print(cislo, end=' ')
print()
Co s takovou „zapamatovanou” tabulkou? Můžeš si do ní uložit třeba pozice figurek na šachovnici nebo křížků a koleček ve 2D piškvorkách.