Proměnné Bashe a proměnné prostředí

Už víš, že Bash používá proměnné. Asi nejčastěji se používají vrámci cyklu for:

$ cd ~/Dokumenty/data-shell/creatures/
$ for jmeno in *.dat;
> do
>     head -n2 $jmeno | tail -n1
> done
CLASSIFICATION: basiliscus vulgaris
CLASSIFICATION: bos hominus
CLASSIFICATION: equus monoceros

Spousta proměnných v Bashi je součást takzvaného prostředí, které používá jak samotný Bash, tak i programy které spouští.

Jedna z takových proměnných je LANG – aktuální jazyk. U mě je nastaven na češtinu, takže programy vypisují hlášky v češtině (pokud jsou překlady k dispozici):

$ echo $LANG
cs_CZ.UTF-8
$ cat neexistujuci
cat: neexistujuci: Adresář nebo soubor neexistuje

Můžu ho ale nastavit i na angličtinu. Jak už víš, proměnnou můžeš nastavit pomocí příkazu jméno=hodnota, kde před a za rovnítkem nesmí být mezera:

$ LANG=en_US.UTF-8
$ exbho
bash: exbho: command not found...
$ cat neexistujuci
cat: neexistujuci: No such file or directory

Všechny proměnné prostředí ti vypíše příkaz env (bez argumentů):

$ env | head
SHELL=/bin/bash
SESSION_MANAGER=local/unix:@/tmp/.ICE-unix/1742,unix/unix:/tmp/.ICE-unix/1742
COLORTERM=truecolor
HISTCONTROL=ignoredups
XDG_MENU_PREFIX=gnome-
HISTSIZE=1000
HOSTNAME=localhost.localdomain
SSH_AUTH_SOCK=/run/user/1000/keyring/ssh
XMODIFIERS=@im=ibus
DESKTOP_SESSION=gnome-xorg

$ env | grep ^LANG=
LANG=cs_CZ.UTF-8

Tyto proměnné má k dispozici jakýkoli program spuštěný z Bashe. Třeba z Pythonu je přístupné jako slovník os.environ:

import os

for key, value in os.environ.items():
    print(f'{key}={value}')

Exportování

Proměnné Bashe se ale do prostředí nedostávají automaticky.

Následující příkaz nastaví proměnnou jmeno. Pak pomocí env zjistí hodnotu proměnné prostředí, která se posílá programům (jako env a python) – tam jmeno není. Příkaz echo $jmeno ale obsah proměnné vypíše.

$ jmeno=minotaur.dat
$ env | grep jmeno
$ echo $jmeno
minotaur.dat

Ačkoli je v Bashi jmeno nastavené a doplňuje se při použití dolaru, programu env se neposlalo. Když ale to samé vyzkoušíš s LANG, zjistíš že tahle proměnná se progrramu env poslala.

Proč?

Proměnné v Bashi mají určité příznaky (angl. attributes/properties). Nejdůležitější z nich je příznak export, který říká, jestli je proměnná součástí prostředí, nebo jestli jde jen o „lokální“ proměnnoiu Bashe. Nastavíš ho příkazem export.

$ export jmeno
$ env | grep jmeno
jmeno=minotaur.dat
$ echo $jmeno
minotaur.dat

Teď Bash předá proměnnou jmeno příkazům, které z něj spustíš.

Příkaz export nekopíruje hodnotu proměnné do prostředí, ale říká Bashi, že má tuto proměnnou předat každému novému příkazu. Když tedy proměnnou nastavíš na něco jiného, změna se projeví v dalším příkazu i bez dalšího export:

$ jmeno=unicorn.dat
$ env | grep jmeno
jmeno=unicorn.dat
$ echo $jmeno
unicorn.dat

Příznak můžeš vypnout pomocí export -n:

$ export -n jmeno
$ env | grep jmeno
$ echo $jmeno
unicorn.dat

A taky můžeš nastavit příznak i hodnotu najednou:

$ export jmeno=basilisk.dat
$ env | grep jmeno
jmeno=basilisk.dat
$ echo $jmeno
basilisk.dat

$ declare -u velke
$ velke=Ahoj
$ echo $velke
AHOJ

Barvičky pro ls

Jedna z proměnných které máš (na Fedoře) v Bashi automaticky exportované se jmenuje LC_COLORS. Využívá ji příkaz ls k nastavení barevnosti.

Zaběhni do nějakého adresáře, kde je mix adresářů a normálních souborů:

$ cd ~/Dokumenty/data-shell/data

A zkus si co dělá ls ve výchozím nastavení:

$ ls
ahoj.txt         animal-counts  archiv    morse.txt  planets.txt  sunspot.txt
amino-acids.txt  animals.txt    elements  pdb        salmon.txt

Potom nastav proměnnou LS_COLORS na středník a zkus ls znovu. (Středník je pro Bash speciální, je ho třeba dát do uvozovek.) Příkaz ls si teď vybere jiný způsob obarvení:

$ LS_COLORS=';'
$ ls

Když znáš formát zadávání barev (do čehož teď nebudeme zabíhat), můžeš si barvičky nastavit podle sebe:

$ LS_COLORS='di=38;1;31'
$ ls

Proměnnou prostředí můžeš nastavit i pro jeden jediný příkaz, a to tak, že nastavení (jméno=hodnota) připíšeš před jméno příkazu:

$ LS_COLORS='di=38;1;33' ls
$ ls

Tím se nastaví pouze proměnná prostředí – nikoli proměnná Bashe.

$ pozdrav=ahoj env | grep pozdrav
pozdrav=ahoj
$ echo $pozdrav

$ pozdrav=ahoj echo $pozdrav

Stejně jako LS_COLORS se dají použít všechny ostatní proměnné, které ovlivňují chování programů, např.

• už zmíněná LANG,
• FLASK_APP (pro ty, kdo znají framework Flask),
• PYTHONVERBOSE – při nastavení na 1 vypisuje Python např. detaily všech naimportovaných modulů, nebo
• PAGER a EDITOR – viz níže.

A některé proměnné Bash nejen používá, ale i nastavuje:

• HOSTNAME: jméno počítače
• LC_*něco*: nastavení formátování různých řetězců
• PWD: aktuální adresář
• HOME: domovský adresář

Některé z nich nastavuje speciálním způsobem, takže

Jméno v závorkách

Bash nahrazuje všechny výskyty $jméno obsahem dané proměnné. Dělá to nejen v samostatných argumentech, ale i v jejich částech:

$ komparativ=lepší
$ echo nej$komparativ
nejlepší

Občas, když tohle budeš tohle chtít použít, budeš potřebovat Bashi říct, co je ještě jméno proměnné. Pak můžeš jméno uzavřít do „kudrnatých“ závorek, ${jméno}:

$ majitel=Petr
$ echo $majitelovo jablko   # proměnná jménem "majitelovo" neexistuje
jablko
$ echo ${majitel}ovo jablko
Petrovo jablko

Fuguje to vždy; $jméno bez závorek je jen zkratka.

$ echo ${LANG}
cs_CZ.UTF-8

Proměnná jména programů

Proměnné Bash nahrazuje i ve jménech programů, takže můžeš napsat:

$ zpracuj=head
$ $zpracuj sunspot.txt
* Sunspot data collected by Robin McQuinn from *)
* http://sidc.oma.be/html/sunspot.html         *)

* Month: 1749 01 *) 58
* Month: 1749 02 *) 63
* Month: 1749 03 *) 70
* Month: 1749 04 *) 56
* Month: 1749 05 *) 85
* Month: 1749 06 *) 84
* Month: 1749 07 *) 95
$ zpracuj='wc -l'
$ $zpracuj sunspot.txt 
3080 sunspot.txt
$ zpracuj=less
$ $zpracuj sunspot.txt

Tohle se reálně používá.

V proměnné EDITOR spousta programů hledá editor, který spustí když chtějí aby uživatel změnil nějaký soubor – například když se Git ptá na popis změn. Ve Fedoře je standardně nastaven na /usr/bin/nano, ale v ~/.bashrc si můžeš nastavit jiný. (Pozor ale na to, že nastavení jako git config nebo proměnná GIT_EDITOR tuhle hodnotu „přebíjí“.)

V proměnné PAGER zase můžeš nastavit „skrolovátko“. Opět – spousta programů se tím pak bude řídit. Tahle proměnná není „od výroby“ nastavená; když je prázdná tak programy typicky použijí less.

Výzva

Některé proměnné prostředí využívá samotný Bash. Jedna z nejzákladnějších je PS1, která ovládá výzvu (angl. prompt; PS je zkratka prompt string). Bývá nastavena na docela složitou hodnotu:

[\u@\h \W]\$

Bash v ní nahrazuje sekvence se zpětnými lomítky. (Co které znamená, to můžeš případně dohledat v dokumentaci.)

Když chceš výzvu zkrátit, nastav PS1 na něco kratšího. Doporučuju výzvu ukončit dolarem (aby bylo jasné že to je výzva) a mezerou (která musí být v uvozovkách, aby ji Bash bral jako součást hodnoty).

[user@fedora data]$ PS1='$ '
$

Když napíšeš do příkazové řádky víceřádkový příkaz (např. v uvozovkách), výzva se změní. Poslední znak většinou bude > místo $. Například:

$ echo "jeden řádek
> druhý řádek
> třetí řádek"
jeden řádek
druhý řádek
třetí řádek

Tuto variantu výzvy nastavíš pomocí proměnné PS2.