Výběr z řetězců #

Už umíš spojovat dohromady kratší řetězce:

spojeny_retezec = 'a' + 'b'
dlouhy_retezec = 'ó' * 100

Teď se podíváme na opačný proces: jak z dlouhého řetězce dostat kratší součásti. Začneme jednotlivými znaky.

Výběr znaku #

Konkrétní znak na dané pozici se z řetězce dá vybrat operací vybrání prvku (angl. subscripting), která se píše podobně jako volání funkce, jen s hranatými závorkami. Třeba takhle se dá vybrat znak na páté pozici:

pate_pismeno = 'čokoláda'[5]

print(pate_pismeno)

Funguje to? Dostal/a jsi opravdu páté písmeno?

Jak sis možná už všiml/a, programátoři počítají od nuly. „První“ prvek má vždy číslo nula, druhý číslo jedna a tak dál.

Stejně je to i se znaky v řetězcích. První písmeno má číslo nula, druhé jedna, ... a osmé písmeno má číslo sedm.

Proč je tomu tak? K úplnému pochopení důvodů by ses potřeboval/a naučit něco o ukazatelích a polích, což nebude hned, takže pro teď nám bude stačit vědět, že programátoři jsou prostě divní.

Nebo aspoň že mají rádi divná čísla – jako nulu.

   [0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]

  ╭───┬───┬───┬───┬───┬───┬───┬───╮
  │ Č │ o │ k │ o │ l │ á │ d │ a │
  ╰───┴───┴───┴───┴───┴───┴───┴───╯

A když už jsme u divných čísel, co se asi stane, když budu vybírat písmena pomocí záporných čísel?

print('Čokoláda'[-1])  # → a
print('Čokoláda'[-2])  # → d
print('Čokoláda'[-3])  # → á
print('Čokoláda'[-4])  # → l

   [0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]
   [-8][-7][-6][-5][-4][-3][-2][-1]
  ╭───┬───┬───┬───┬───┬───┬───┬───╮
  │ Č │ o │ k │ o │ l │ á │ d │ a │
  ╰───┴───┴───┴───┴───┴───┴───┴───╯

Sekání řetězců #

Kromě jednotlivých znaků můžeme vybírat i delší části – odborně podřetězce (angl. substrings).

Zkus, co dělá tenhle program:

retezec = 'čokoláda'
kousek = retezec[5:]
print(kousek)

Dá se použít i retezec[:5], který vybere všechno až po znak číslo 5. Ne však znak 5 samotný, což je možná trochu zarážející, ale je potřeba s tím počítat. Poslední prvek není ve výběru obsažen, podobně jako range(5) neobsahuje číslo 5.

Ačkoli je tohle chování divné, má hezké důsledky. Všimni si třeba, že retezec[:5] + retezec[5:] ti dá zpět původní retezec.

Podobnému vybírání podřetězců se říká „sekání“ řetězců (angl. string slicing).

Sekání „od“ a „do“ se dá kombinovat. Zkus si to: co asi udělají následující příkazy?

retezec = 'čokoláda'
print(retezec[:4])
print(retezec[2:6])
print(retezec[-3:])
print(retezec[:])

retezec = 'čokoláda'
print(retezec[:4])      # → čoko
print(retezec[2:6])     # → kolá
print(retezec[-3:])     # → áda
print(retezec[:])       # → čokoláda

Určování vhodných čísel, indexů, občas vyžaduje trochu zamyšlení.

U sekání (s :) pomáhá očíslovat si „hranice“ mezi znaky, abys v tom měl/a lepší přehled:

  ╭───┬───┬───┬───┬───┬───┬───┬───╮
  │ Č │ o │ k │ o │ l │ á │ d │ a │
  ├───┼───┼───┼───┼───┼───┼───┼───┤
  │   │   │   │   │   │   │   │   │
  0   1   2   3   4   5   6   7   8
 -8  -7  -6  -5  -4  -3  -2  -1

  ╰───────────────╯
  'čokoláda'[:4] == 'čoko'

          ╰───────────────╯
        'čokoláda'[2:6] == 'kolá'

                      ╰───────────╯
                      'čokoláda'[-3:] == 'áda'

Cvičení #

Zkus napsat program zamen.py, který umí zaměnit jedno písmeno ve slově za jiné. Například:

slovo = input('Slovo: ')
pozice = int(input('Které písmeno zaměnit (od nuly)? '))
novy_znak = input('Nové písmeno: ')

... # sem doplň kód

print(nove_slovo)

Příklad použití:

Slovo: čokoláda
Které písmeno zaměnit (od nuly)? 3
Nové písmeno: u
čokuláda

Slovo: kočka
Které písmeno zaměnit (od nuly)? 1
Nové písmeno: a
kačka

Pozor na to, že řetězce v Pythonu nelze měnit. Nemůžeš v existujícím řetězci zaměnit jeden znak za jiný; musíš vytvořit nový řetězec poskládaný z částí toho starého.

slovo = input('Slovo: ')
pozice = int(input('Které písmeno zaměnit (od nuly)? '))
novy_znak = input('Nové písmeno: ')

zacatek_slova = slovo[:pozice]
konec_slova = slovo[pozice + 1:]
nove_slovo = zacatek_slova + novy_znak + konec_slova

print(nove_slovo)