Modul je v Pythonu něco, z čeho můžeš importovat.
Třeba z modulu math můžeš importovat funkci sqrt:
from math import sqrt
print(sqrt(2))
Kromě importování jednotlivých proměnných z modulu
můžeš importovat i celý modul najednou.
K tomu, co modul nabízí, se pak dostaneš pomocí
tečky – podobně jako se pomocí 'Ahoj'.upper dostaneš k metodě, kterou nabízí
řetězec.
Například:
import turtle
turtle.left(90)
turtle.color('red')
turtle.forward(100)
turtle.exitonclick()
import math
print(math.cos(math.pi))
Hvězdičky nechceme
Možná jsi v dokumentaci nebo na jiném kurzu viděla příkaz import
s hvězdičkou (*).
Pokud ano, v rámci tohoto kurzu na hvězdičku prosím
zapomeň a importuj místo toho radši celý modul.
Až začneš psát větší programy, zjednoduší ti
to práci.
A teď to hlavní! Můžeš vytvořit vlastní importovatelný modul a to jen tak, že uděláš pythonní soubor. Funkce, které v něm nadefinuješ, a globální proměnné, které v něm nastavíš, pak budou k dispozici tam, kde modul naimportuješ.
Zkus si to!
Vytvoř soubor louka.py a do něj napiš:
barva_travy = 'zelená'
pocet_kotatek = 28
def popis_stav():
return 'Tráva je {barva}. Prohání se po ní {pocet} koťátek'.format(
barva=barva_travy, pocet=pocet_kotatek)
A pak do dalšího souboru, třeba vypis.py, napiš:
import louka
print(louka.popis_stav())
A pak spusť vypis.py:
$ python vypis.py
Příkaz import hledá soubory (mimo jiné) v adresáři,
ve kterém je „hlavní modul” programu – tedy soubor,
který spouštíš (tady vypis.py).
Oba soubory by proto měly být ve stejném adresáři.
Co přesně dělá příkaz import louka?
Python najde příslušný soubor (louka.py) a provede v něm všechny příkazy,
odshora dolů, jako v normálním Pythonním programu.
Všechny globální proměnné (včetně nadefinovaných funkcí) pak dá k dispozici
kódu, který „louku“ importoval.
Když pak stejný modul importuješ podruhé, už se neprovádí všechno znovu – stejná sada proměnných se použije znovu.
Zkus si to – na konci louka.py dopiš:
print('Louka je zelená!')
Spusť python (máš-li ho už spuštěný, ukonči a spusť znovu)
a zadej v něm:
>>> print('První import:')
>>> import louka
>>> print('Druhý import:')
>>> import louka
Výpis se objeví jen poprvé.
Co víc, když teď soubor louka.py změníš, změny se do naimportovaného modulu
nepromítnou.
Aby se promítly, musíš Python zavřít a spustit znovu.
(I proto je dobré pouštět programy ze souborů – při každém spuštění se
znovu načte aktuální verze modulů.)
Ale zpátky k volání print.
Přijde ti trochu divné, že příkaz import louka něco vypíše na obrazovku?
Když takhle modul při importu „dělá“ něco víc než jen nastavení proměnných
a funkcí, říká se, že má vedlejší efekt (angl. side effect).
Vedlejší efekt může být vypsání něčeho na obrazovku nebo do souboru,
vykreslení okýnka na obrazovku, otázka na uživatele pomocí input, atp.
V modulech připravených na importování se vedlejším efektům vyhýbej:
úloha takového modulu je dát k dispozici funkce, které něco dělají,
ne to udělat přímo.
Všimni si například, že import turtle neukáže okýnko – to se objeví až po
zavolání turtle.forward().
Importem si programátor připravuje nástroje; teprve zavoláním funkce je používá.
Příkaz print proto radši z modulu zase smaž.
Od teď budeš občas psát větší projekty, které budou obsahovat více souvisejících souborů. Pro každý takový projekt si udělej zvláštní adresář. Lépe se pak vyznáš v tom, ke kterému projektu který soubor patří.