Linuxová administrace - 2. sraz

• opakovaní

ls *.txt
ls *[AB].txt
ls *A.txt *B.txt

head -n3 *.dat získá první 3 řádky všech souborů končící na .dat

Proměnná

jmeno=minotaur.dat !nesmí být mezery vedle rovnítka echo $jmeno vypíše proměnnou jmeno na stdout

příklad použití: head -n2 $jmeno | tail -n1 získáme druhý řádek ze souboru minotaur.dat, který je uložený v proměnné jmeno

moje_skrolovatko=head $moje_skrolovatko unicorn.dat

PAGER=more git log PAGER - proměnná prostředí env vypíše všechny proměnné prostředí

• podstatné proměnné SHELL, HOSTNAME, PATH, PWD, VISUAL, DISPLAY

PS1 do této proměnné se dá zapsat, čím nám bude začínat každý řádek v bashi, můžeme přepsat např. jen na PS1='$ ' PS2 je pokračovací znak (při víceřádkovém zadávání v shellu)

$? návratová hodnota posledního příkazu

• pokud vypíše '0', pak proběhl příkaz v pořádku
• hodnota jiná než '0', příkaz skončil chybou

$$ hodnota procesu

echo ${jmeno}abc výstup: minotaur.databc složené závorky je potřeba použít pokud skládáme proměnnou s řetězcem

$@ použije všechny argumenty, nejlépe dávat do uvozovek

Cykly

For

for jmeno in a b c
do
    echo $jmeno
done

Cyklus se dá také zapsat na jeden řádek, v tom případě musí být jednotlivé příkazy odděleny středníkem:

for jmeno in a b c; do echo $jmeno; done

V našem případě budeme chtít vypsat druhý řádek ze souborů creatures:

for x in *.dat
do
    head -n 2 $x | tail -n 1
done

While

while true; do head /dev/urandom|sha256sum; done

Historie

pomocí PageUp / PageDn můžu listovat v historii např. zadám cat a pak procházím všemi zadanými příkazy

ctrl-R: stisknu ctrl-R, pak zadám část příkazu a zobrazí se mi nejbližší příkaz který vyhovuje podmínce. Pokud chci procházet dále, pak opakovaně použiji ctrl-R.

history - zobrazení historie

ctrl-D ukončí zadávání vstupu ctrl-L vyčistí obrazovku ctrl-W smaže slovo ctrl-šipky přesunují mezi slovy ctrl-s pozastaví výstup (jakoby terminál zamrznul), ale příkazy se provádí ctrl-q zobrazí vše, co bylo stisknuto po ctrl-s ctrl-Z pozastaví právě prováděný příkaz a vrátí vás zpět do příkazové řádky, k zastavenému příkazu se lze vrátit pomocí [1]+ Stopped python

jobs - jaké jsou pozastavené příkazy fg - vrátí se k poslednímu zastavenému příkazu bg - spustí se zastavený program na pozadí kill %1 - můžu ukončit konkrétní proces (zastavený příkaz číslo 1)

pokud spustím příkaz s & na konci, spustí se proces přímo na pozadí gitk --all &

Bash skript

Do souboru můžu zapisovat bash příkazy, které se postupně provedou.

touch klasifikace do souboru zapíšeme:

for x in *.dat
do
    head -n 2 $x | tail -n 1
done

Následně skript spustím. Musím být ve složce, která obsahuje tento soubor. bash klasifikace

Na začátek skriptu by se měl zapsat shebang, který říká jakým program se soubor bude spouštět. V našem případě chci spouštět bash: #! /bin/bash

ls -l klasifikace zobrazí informaci o souboru, důležitá jsou práva: rw-rw-r--

• r - právo pro čtení
• w - právo na zápis
• x - právo na spuštění

tyto práva se opakují 3x za sebou, pro ...

přidat právo na spuštění:

• chmod +x klasifikace

shebang:

v souboru:

#! /usr/bin/cat


Tady jsou informace

$ cat README

při zadání pouze $ klasifikace nebude fungovat, protože cesta ke klasifikaci není v $PATH

$ echo $PATH

/home/user/.local/bin:/home/user/bin:/usr/share/Modules/bin:/usr/local/bin:/usr/local/sbin:/usr/bin:/usr/sbin:/var/lib/snapd/snap/bin

v /home/user/bin můžeme definovat vlastní příkazy ~/.bashrc soubor ve kterém je možné definovat úpravy v prostředí, např. přidat cesty do Path, upravit PS1, atd.

klasifikuj:

#! /bin/bash

head -n2 "$1" | tail -n1

uvozovky - argument dávat do uvozovek, protože v případě kdy je převzatém argumentu mezera, vzala by se jinak pouze část $0 - nultý argument, tedy název programu ./klasifikuj minotaur.dat

Hledání

grep

grep not haiku.txt hledá v souboru haiku.txt řetězec not a vypíše každý řádek s tímto řetězcem

přepínače:

• i - nezáleží na velikosti písmen
• n - vypíše čísla řádků
• w -

regulární výrazy grep -i .+ haiku.txt grep -i '.*' haiku.txt

find

find . -name '*.txt' hledá v tomto adresáři a všech podadresářích .txt soubory

Úkol

Inspirace Bashe: https://github.com/encukou/bin

Naklonuj si tyto repozitáře (přímo v adresáři pro tento kurz; git clone udělá nový podadresář):

$ git clone https://github.com/pyladiescz/pyladies.cz
$ git clone https://github.com/pyvec/pyvo-data

Data si prohlédni a zjisti, co se v nich skrývá za informace. Zvlášť doporučuju třeba soubor pyvo-data/series/brno-pyvo/events/2018-10-25-casove.yaml.

Použij základní shellové příkazy (ne Python) na zodpovězení těchto otázek:

• Kolik bylo kurzů/srazů PyLadies?

• Kolik bylo Pyv v Brně?

• Kolik bylo Pyv celkem?
• Z kolika přednášek na Pyvech jsou videa? (Předpokládej že kazdá přednáška může mít max. 1 video)

• Z kolika Pyv jsou videa?

• Vypiš všechna místa konání Pyv (stačí identifikátor jako artbar) a kolikrát tam Pyvo bylo.

• Jaké jsou 3 nejčastější křestní jména organizátorů/koučů/atd. PyLadies?

YAML soubory by se správně měl číst knihovnou na YAML, aby byla zachována struktura. Ty je ale ber jako "čistý text", kde hledané informace jsou na čádcích ve tvaru klíč: hodnota (příp. s nějakýma mezerama a/nebo pomlčkama navíc). Odpovědi tak nemusí být 100% přesné.

V Pythonu napiš funkci, která bere řetězec a vrátí "obrácený" řetězec: znaky jsou v něm pozpátku a podle následujícího slovníku. Znaky, které ve slovníku nejsou, program vypíše nezměněné.

(Nápověda k Pythonu je níže.)

{'a': 'ɐ', 'b': 'q', 'c': 'ɔ', 'd': 'p', 'e': 'ǝ', 'f': 'ɟ', 'g': 'ƃ',
'h': 'ɥ', 'i': 'ᴉ', 'j': 'ɾ', 'k': 'ʞ', 'l': 'l', 'm': 'ɯ', 'n': 'u',
'o': 'o', 'p': 'd', 'q': 'b', 'r': 'ɹ', 's': 's', 't': 'ʇ', 'u': 'n',
'v': 'ʌ', 'w': 'ʍ', 'x': 'x', 'y': 'ʎ', 'z': 'z', 'A': '∀', 'B': 'B',
'C': 'Ɔ', 'D': 'D', 'E': 'Ǝ', 'F': 'Ⅎ', 'G': 'פ', 'H': 'H', 'I': 'I',
'J': 'ſ', 'K': 'ʞ', 'L': '˥', 'M': 'W', 'N': 'N', 'O': 'O', 'P': 'Ԁ',
'Q': 'Q', 'R': 'R', 'S': 'S', 'T': '┴', 'U': '∩', 'V': 'Λ', 'W': 'M',
'X': 'X', 'Y': '⅄', 'Z': 'Z', '0': '0', '1': 'Ɩ', '2': 'ᄅ', '3': 'Ɛ',
'4': 'ㄣ', '5': 'ϛ', '6': '9', '7': 'ㄥ', '8': '8', '9': '6', ',': "'",
'.': '˙', '?': '¿', '!': '¡', '"': '„', "'": ',', '`': ',', '(': ')',
')': '(', '[': ']', ']': '[', '{': '}', '}': '{', '<': '>', '>': '<',
'&': '⅋', '_': '‾'}

Např.:

>>> obrat("Ahoj, brněnské PyLadies!")
'¡sǝᴉpɐ˥ʎԀ éʞsuěuɹq 'ɾoɥ∀'

Udělej z toho program pro příkazovou řádku, který bere soubory k obrácení. Když nedostane žádný argument, použije standardní vstup. Argument - taky znamená standardní vstup.

$ echo Ahoj | obrat
ɾoɥ∀
$ echo Ahoj | obrat -
ɾoɥ∀


$ echo 'Ahoj,
> PyLadies!' > pozdrav.txt
$ obrat pozdrav.txt
'ɾoɥ∀
¡sǝᴉpɐ˥ʎԀ
$ echo haha | echo obrat pozdrav.txt - pozdrav.txt
'ɾoɥ∀
¡sǝᴉpɐ˥ʎԀ
ɐɥɐɥ
'ɾoɥ∀
¡sǝᴉpɐ˥ʎԀ

Zařiď, aby s přepínačem --help program vypsal krátkou nápovědu (a ignoroval ostatní argumenty). Je-li použit jiný přepínač (začínající -), program by měl učivateli vynadat (na chybovém výstupu), vrátit chybovou návratovou hodnotu a ignorovat ostatní argumenty.

Nakonec program změň tak, aby vracel chybovou návratovou hodnotu když některý znak chybí ve slovníku.

$ echo Ahoj | obrat
ɾoɥ∀
$ echo $?
0
$ echo Čau | obrat
nɐČ
$ echo $?
1

Naimportuješ-li sys a os, pak:

• sys.argv je seznam argumentů (včetně jména programu)
• sys.stdin je už otevřený soubor se std. vstupem (netřeba with či close)
• Podobně sys.stdout je soubor se standardním výstupem (tam píše print) a sys.stderr je soubor chybovým výstupem.
• os.environ je slovník* s proměnnýma prostředí
• exit(1) ukončí program s danou hodnotou

(* přesněji řečeno, objekt který se chová jako slovník)