V této lekci se seznámíme s příkazovou řádkou – černým okýnkem, které programátoři používají na zadávání příkazů. Na první pohled může vypadat nepřirozeně, ale dá se na ni zvyknout :)
Příkazová řádka (respektive program, kterému se říká i konzole či terminál; anglicky command line, console, terminal) se na různých systémech otevírá různě:
Nevíš-li si rady, zkus buď googlit, nebo se jednoduše zeptat kouče.
Po otevření konzole tě uvítá řádek,
kterým počítač vybízí k zadání příkazu.
Podle systému bude končit buď znakem $
nebo >
,
před nímž můžou být ještě další informace:
$
>
Podle systému se potom liší i samotné příkazy, které budeš zadávat.
Velikost písma
Je-li ve Windows moc malé písmo, klikni na ikonku okna a vyber Možnosti. V záložce Písmo si pak můžeš vybrat větší font.
Na ostatních systémech hledej v nastavení, nebo zkus Ctrl++ a Ctrl+- (příp. se Shift).
Začneme jednoduchým příkazem.
Napiš whoami
(z angl. who am I? – kdo jsem?)
a stiskni Enter.
Objeví se přihlašovací jméno. Třeba u Heleny by to vypadalo takhle:
$ whoami
helena
> whoami
pocitac\Helena
Znak $
nebo >
je v ukázce jen proto, aby bylo jasné, že zadáváme
příkaz do příkazové řádky.
Vypíše ho počítač, většinou ještě s něčím před ním,
takže ho nepiš sama! Zadej jen whoami
a Enter.
Stejně tak počítač sám vypíše přihlašovací jméno.
Příkazová řádka pracuje vždy v nějakém adresáři (neboli složce,
angl. directory, folder).
Ve kterém adresáři zrovna je, to nám poví příkaz, který se podle systému
jmenuje pwd
nebo cd
(z angl. print working directory – vypiš pracovní
adresář, resp. current directory – aktuální adresář).
$ pwd
/home/helena/
> cd
C:\Users\helena
Aktuální adresář se většinou ukazuje i před znakem $
nebo >
,
ale je dobré pwd
/cd
znát, kdyby ses náhodou ztratil/a
(nebo musel/a pracovat na počítači který před $
ukazuje něco jiného).
Příkaz ls
nebo dir
(z angl. list – vyjmenovat, resp. directory – adresář)
nám vypíše, co aktuální adresář obsahuje: všechny soubory,
včetně podadresářů, které se v aktuálním adresáři nacházejí.
$ ls
Applications
Desktop
Downloads
Music
…
> dir
Directory of C:\Users\helena
05/08/2014 07:28 PM <DIR> Applications
05/08/2014 07:28 PM <DIR> Desktop
05/08/2014 07:28 PM <DIR> Downloads
05/08/2014 07:28 PM <DIR> Music
…
Aktuální adresář se dá změnit pomocí příkazu cd
(z angl. change directory – změnit adresář).
Za cd
se píše jméno adresáře, kam chceme přejít.
Pokud máš adresář Desktop
nebo Plocha
, přejdi tam. Pak nezapomeň ověřit,
že jsi na správném místě.
Jsi-li na Linuxu nebo macOS, dej si pozor na velikost písmen: na těchto
systémech jsou Desktop
a desktop
dvě různá jména.
Jsi-li na Windows, cd
už jsi používala – tento příkaz se chová různě
podle toho, jestli něco napíšeš za něj nebo ne.
$ cd Desktop
$ pwd
/home/helena/Desktop
> cd Desktop
> cd
C:\Users\helena\Desktop
Poznámka pro Windows
Pokud přecházíš do adresáře na jiném disku,
například D:
místo C:
, je potřeba kromě cd
zadat jméno disku s dvojtečkou jako zvláštní příkaz (např. D:
).
Co takhle si vytvořit adresář na PyLadies? To se dělá příkazem mkdir
(z angl. make directory – vytvořit adresář).
Za tento příkaz napiš jméno adresáře, který chceš vytvořit – v našem případě
pyladies
:
$ mkdir pyladies
> mkdir pyladies
Teď se můžeš podívat na Plochu nebo do nějakého grafickém programu na prohlížení adresářů: zjistíš, že adresář se opravdu vytvořil!
Zkus v nově vytvořeném adresáři pyladies
vytvořit adresář test
a zkontrolovat, že se opravdu vytvořil.
Budou se hodit příkazy cd
, mkdir
a ls
či dir
.
Teď vytvořené adresáře zase smažeme.
Nemůžeš ale smazat adresář, ve kterém jsi.
Proto se vrátíme na Desktop
.
Ale nemůžeme použít cd Desktop
– v aktuálním adresáři žádný Desktop
není.
Potřebuješ se dostat do nadřazeného adresáře: toho, který obsahuje
adresář ve kterém právě jsi.
Nadřazený adresář se značí dvěma tečkami:
$ pwd
/home/helena/Desktop/pyladies
$ cd ..
$ pwd
/home/helena/Desktop
> cd
C:\Users\helena\Desktop\pyladies
> cd ..
> cd
C:\Users\helena\Desktop
Teď můžeš smazat vytvořený adresář pyladies
.
K tomu použij příkaz rm
nebo rmdir
(z remove – odstraň, resp. remove directory – odstraň adresář).
Pozor!
Příkazová řádka nepoužívá odpadkový koš! Všechno se nadobro smaže. Takže si dobře překontroluj, že mažeš správný adresář.
Na Unixu za tento příkaz musíš napsat ještě jedno slovo: -rv
(minus,
r
, v
).
To je takzvaný přepínač, který příkazu říká, že má smazat celý adresář
včetně všeho, co obsahuje (r
),
a že má informovat o tom co dělá (v
).
Obdobně i na Windows je potřeba zadat přepínač, který říká, že má smazat
adresář a veškerý jeho obsah. Tentokrát je to /S
(lomítko, S
).
Příkaz rmdir
se automaticky ujistí, jestli to co mažeš opravdu chceš smazat.
$ pwd
/home/helena/Desktop
$ rm -rv pyladies
removed directory: ‘pyladies’
> cd
C:\Users\helena\Desktop
> rmdir /S pyladies
pyladies, Are you sure <Y/N>? Y
Tady je tabulka základních příkazů, se kterými si zatím vystačíme:
Unix | Windows | Popis | Příklad |
---|---|---|---|
cd |
cd |
změna adresáře | cd test |
pwd |
cd |
výpis aktuálního adresáře | pwd cd |
ls |
dir |
výpis adresáře | ls dir |
cp |
copy |
zkopírování souboru |
cp puvodni.txt kopie.txt
copy puvodni.txt kopie.txt
|
mv |
move |
přesun/přejmenování souboru |
mv puvodni.txt novy.txt
move puvodni.txt novy.txt
|
mkdir |
mkdir |
vytvoření adresáře | mkdir test |
rm |
del |
smazání souboru | rm test.txt del test.txt |
exit |
exit |
ukončení | exit |
Příkazů existuje samozřejmě daleko víc.
Dokonce každý program, který máš na počítači nainstalovaný, jde spustit
z příkazové řádky – a to většinou jen zadáním jeho jména.
Zkus, jestli na tvém počítači bude fungovat firefox
, notepad
, safari
nebo gedit
.
Kdyby nefungoval ani jeden, zeptej se kouče ať najde nějaký, co u tebe fungovat
bude.
Při učení Pythonu použiješ programy/příkazy jako python
a git
, které
zanedlouho nainstalujeme.
Nakonec vyzkoušej ještě jeden příkaz.
Ten, který příkazovou řádku zavírá: exit
.
Jako většina příkazů (kromě pár z těch základních) funguje exit
stejně na všech systémech.
Proto už nebudu používat ukázku rozdělenou pro Unix a Windows.
$ exit
Ve zbytku těchto materiálů budeme pro kód, který je potřeba zadat do
příkazové řádky, používat unixovské $
.
S touto konvencí se setkáš i ve většině návodů na internetu.
Používáš-li Windows, je dobré si na $
zvyknout, i když ve své
řádce máš místo něj >
.