Důležitým konceptem v programování jsou proměnné. Proměnná není nic jiného než pojmenování něčeho, co budeme chtít použít později. Programátoři proměnné používají k ukládání dat, aby byl jejich kód čitelnější a nemuseli si pamatovat konkrétní hodnoty.
Řekněme, že chceš vytvořit novou proměnnou s názvem jmeno.
To se zapíše takto:
>>> jmeno = 'Ola'
Proměnná jmeno teď bude mít hodnotu 'Ola'.
Jak sis mohla všimnout, tenhle příkaz nic nevrátil – Python nevypsal žádný výsledek. Jak tedy víme, že proměnná skutečně existuje?
Zadej samotné jméno proměnné (tedy jmeno, bez uvozovek) a stiskni
Enter:
>>> jmeno
'Ola'
Zkus si nastavit i jinou proměnnou – třeba svoji oblíbenou barvu:
>>> barva = 'modrá'
>>> barva
'modrá'
Kdykoli můžeš do proměnné přiřadit znovu, a změnit tak co se pod daným jménem skrývá:
>>> jmeno
'Ola'
>>> jmeno = "Soňa"
>>> jmeno
'Soňa'
Můžeš ji také předat funkci:
>>> len(jmeno)
4
Super, ne?
Proměnná může obsahovat cokoliv, například i čísla. Zkus tohle:
>>> sirka = 4
>>> delka = 6
>>> sirka * delka
24
Ale co když použiješ nesprávné jméno? Dokážeš odhadnout, co se stane?
Chyba!
Python má různé typy chyb. Tato se nazývá NameError.
Python ti vrátí tuto chybu, pokud se pokusíš použít proměnnou,
která dosud nebyla nastavena.
Pokud někdy dojde k této chybě, zkontroluj svůj kód, abys zjistila,
jestli jsi někde neudělala překlep.
Profesionální programátoři pojmenovávají proměnné anglicky,
aby jim rozuměli co nejvíc kolegů po celém světě.
Ze začátku ale doporučujeme češtinu – je tak jasnější, která jména
si můžeš zvolit sama (např. barva) a která jsou
z Pythonu (např. upper).
Nevýhoda je, že si časem budeš muset odvyknout.
Každopádně je dobré nepoužívat diakritiku a vyhnout se velkým pímenům:
místo Jméno použij jen jmeno.
Která z těchto jmen ti Python dovolí použít jako proměnnou?
tlacitko55tlacitkotlačítkooblibena barvaoblibena-barvaoblibenaBarva=) můžeš proměnnou nastavit na jakoukoli hodnotu.