Teď na chvíli necháme programování a postavíme si elektrický obvod. Vezmi si modrou svítivou diodu (LED) a nepájivé pole. Zkusíme světýlko rozsvítit.
LED rozsvítíš tak, že ji připojíš ke zdroji napětí, například k baterce.
Jako zdroj napětí můžeme použít i náš modul.
Ten bere elektřinu přes USB a dává nám ji k dispozici
na některých svých „nožičkách”:
konkrétně plus na nožičce označené 3V
a mínus na nožičce označené G
.
Na tyhle nožičky musíš zapojit diodu.
Připojování diody má jeden háček: musíš ji zapojit správným směrem – plus na plus, mínus na mínus. Opačně dioda svítit nebude. Dobrá zpráva je, že když diodu otočíš špatně, nic se jí nestane.
Základní vlastnost diody je ta, že pustí elektrický proud jen jedním směrem. Svítící dioda (angl. Light Emitting Diode, LED; českou hantýrkou „LEDka“) ještě k tomu navíc svítí.
Je potřeba rozpoznat rozdíl mezi nožičkami diody.
Katoda (-
) je ta kratší nožička.
Pouzdro diody je u katody trochu seříznuté
a vevnitř v pouzdře, když se pozorně podíváš, uvidíš
u katody větší plíšek.
Té druhé nožičce se říká anoda (+
).
Tak, teď víš, kam diodu zapojit: katodu (kratší nožičku)
na G
a anodu na 3V
.
Držení nožiček diody u nožiček modulu by ti nejspíš zaměstnalo obě ruce. Aby sis je uvolnila, použij nepájivé pole (angl. breadboard). Je v něm spousta dírek, do kterých se dají strkat dráty. V rámci každé poloviny destičky je každá řada dírek – tedy každá pětice – spojená dohromady. Když zapojíš drátky do stejné řady, spojíš je tím.
Zasuň modul do nepájivého pole. Pak připoj katodu
do dírky ve stejné řadě, kde je nožička
3V
modulu, a podobně anodu k G
.
Mělo by to vypadat jako na tomto obrázku:
Potom zapoj USB kabel. Dioda by se měla rozsvítit!
Zkus si, co se stane, když diodu zapojíš naopak.
Aby dioda svítila, musí být připojená na dvě místa,
mezi kterými je takzvaný potenciálový rozdíl — napětí.
Na nožičce G
je 0 voltů; na nožičce
3V
jsou 3,3 volty – je tedy mezi nimi rozdíl 3,3 V, přesně tolik,
kolik modrá LED potřebuje ke svícení.
Samotná hodnota napětí nedává smysl – například
říct, že je na jednom místě 3,3 V je nepřesné.
Hodnota ve voltech se vždycky musí k něčemu vztahovat;
vyjadřuje rozdíl mezi dvěma místy.
V elektronice používáme rozdíl oproti „zemi” – napětí
na nožičce G
. Stanovíme si, že tam je
0 voltů a ostatní napětí počítáme vzhledem k ní.
Na nožičce 3V
je tedy napětí 3,3 V vzhledem k zemi.
Proč jsme diodu na to, aby se rozsvítila,
připojili k modulu a ne jen k baterce?
Ten modul je trošku složitější zařízení než baterka a jedna důležitá věc,
kterou umí navíc, je nastavovat napětí na různých nožičkách.
Umí zařídit, aby se nožička chovala jednou jako 3V
a jindy jako G
.
Když připojíš diodu mezi G
a takovou
přepínatelnou nožičku, můžeš nastavit, kdy svítí a kdy ne.
Přepoj anodu diody z 3V3
na D5
. Katodu nech na G
.
Máš-li zapojeno, znovu se připoj k MicroPythonu a zadej následující kód:
from machine import Pin
pin = Pin(14, Pin.OUT)
pin.value(0)
pin.value(1)
Když objekt Pin vytvoříš s Pin.OUT
, MicroPython na něm bude nastavovat
napětí – buď 3,3 V (value(1)
) nebo 0 V (value(0)
).
A tak se dá s diodou blikat.
Číslování nožiček je bohužel dvojí – nožička
označená jako D5
má v procesoru přiřazené číslo 14.
Třída Pin
v MicroPythonu používá číslování procesoru.
Naštěstí máš tahák,
kde snadno dohledáš že D5
a Pin(14)
jsou dvě jména stejné nožičky.
Zvládneš napsat program, který zařídí, aby dioda
svítila pouze když je zmáčknuté tlačítko FLASH
a jinak ne?
Nápověda: Můžeš pořád dokola zjišťovat stav tlačítka a nastavovat podle něj stav LED.