První příkazy v Pythonu

Pojďme si vyzkoušet, že nainstalovaný Python funguje!

Zkontroluj si, že máš aktivované virtuální prostředí (na začátku příkazové řádky ti svítí (venv)).

Je-li tomu tak, nezbývá než – konečně – pustit Python. K tomu použij příkaz python:

(venv)$ python
Python 3.6.0 (default, Jan 26 2014, 18:15:05)
[GCC 4.8.2 20131212 (Red Hat 4.8.2-7)] on linux
Type "help", "copyright", "credits" or "license" for more information.

Příkaz vypíše několik informací. Z prvního řádku se můžeš ujistit, že používáš Python 3.

Python pak třemi „zobáčky“ >>> poprosí o instrukce. Je to jako v příkazové řádce, ale místo příkazů jako cd a mkdir sem budeš psát příkazy Pythonu.

Nejjednodušší příkaz Pythonu je prosté číslo. Zkus to:

>>> 1
1
>>> 42
42
>>> -8.3    # (Python používá desetinnou tečku)
-8.3

Čísla umí Python i sečítat. Třeba takhle:

>>> 8 + 2
10

Všimni si, že příkazy z příkazové řádky v Pythonu nefungují, ačkoli okýnko vypadá skoro stejně:

>>> whoami
Traceback (most recent call last):
  File "<stdin>", line 1, in <module>
NameError: name 'whoami' is not defined

Tohle je chybová hláška, která se objeví vždycky, když uděláš něco špatně. V průběhu kurzu jich uvidíš ještě spoustu, takže si ji dobře prohlédni, ať ji příště poznáš.

Pokud ses dostala až sem, gratuluji! Python máš nejen nainstalovaný, ale taky ti funguje. Stačí ho už jen zavřít a pak opustit i samotnou příkazovou řádku. V Pythonu se to dělá pomocí quit(), s prázdnými závorkami na konci.

>>> quit()
(venv)$

Zobáčky >>> se změnily na výzvu příkazové řádky (která začíná (venv) a končí $ nebo >). Teď fungují příkazy jako whoami a cd, ale příkazy Pythonu jako 1 + 2 fungovat nebudou, dokud Python opět nepustíš pomocí příkazu python.

Ukončit virtuální prostředí můžeš příkazem deactivate – tentokrát bez závorek.

(venv)$ deactivate

Příkazovou řádku můžeš nakonec zavřít příkazem exit.

$ exit

Pro cvik si zkus Python znovu spustit – nejdřív otevři příkazovou řádku, pak aktivuj virtuální prostředí, potom spusť Python samotný.