Příkazová řádka

V této lekci se seznámíme s příkazovou řádkou – černým okýnkem, které programátoři používají na zadávání příkazů. Na první pohled může vypadat nepřirozeně, ale dá se na ni zvyknout :)

Příkazová řádka (respektive program, kterému se říká i konzole či terminál; anglicky command line, console, terminal) se na různých systémech otevírá různě:

• Windows (české): Start → napsat na klávesnici „cmd“ → Příkazový řádek
• Windows (anglické): Start → napsat na klávesnici „cmd“ → Command Prompt
• macOS (anglický): Applications → Utilities → Terminal
• Linux (KDE): Hlavní Menu → hledat Konsole
• Linux (GNOME): Super → hledat Terminál

Nevíš-li si rady, zkus buď googlit, nebo se jednoduše zeptat kouče.

Po otevření konzole tě uvítá řádek, kterým počítač vybízí k zadání příkazu. Podle systému bude končit buď znakem $ nebo >, před nímž můžou být ještě další informace:

$

>

Podle systému se potom liší i samotné příkazy, které budeš zadávat.

První příkaz

Začneme jednoduchým příkazem. Napiš whoami (z angl. who am I? – kdo jsem?) a stiskni Enter. Objeví se přihlašovací jméno. Třeba u Heleny by to vypadalo takhle:

$ whoami
helena

> whoami
pocitac\Helena

Aktuální adresář

Příkazová řádka pracuje vždy v nějakém adresáři (neboli složce, angl. directory, folder). Ve kterém adresáři zrovna je, to nám poví příkaz, který se podle systému jmenuje pwd nebo cd (z angl. print working directory – vypiš pracovní adresář, resp. current directory – aktuální adresář).

$ pwd
/home/helena/

> cd
C:\Users\helena

Aktuální adresář se většinou ukazuje i před znakem $ nebo >, ale je dobré pwd/cd znát, kdyby ses náhodou ztratila (nebo musela pracovat na počítači který před $ ukazuje něco jiného).

Co v tom adresáři je?

Příkaz ls nebo dir (z angl. list – vyjmenovat, resp. directory – adresář) nám vypíše, co aktuální adresář obsahuje: všechny soubory, včetně podadresářů, které se v aktuálním adresáři nacházejí.

$ ls
Applications
Desktop
Downloads
Music
…

> dir
 Directory of C:\Users\helena
05/08/2014 07:28 PM <DIR>  Applications
05/08/2014 07:28 PM <DIR>  Desktop
05/08/2014 07:28 PM <DIR>  Downloads
05/08/2014 07:28 PM <DIR>  Music
…

Změna aktuálního adresáře

Aktuální adresář se dá změnit pomocí příkazu cd (z angl. change directory – změnit adresář). Za cd se píše jméno adresáře, kam chceme přejít. Pokud máš adresář Desktop nebo Plocha, přejdi tam. Pak nezapomeň ověřit, že jsi na správném místě.

Jsi-li na Linuxu nebo macOS, dej si pozor na velikost písmen: na těchto systémech jsou Desktop a desktop dvě různá jména.

Jsi-li na Windows, cd už jsi používala – tento příkaz se chová různě podle toho, jestli něco napíšeš za něj nebo ne.

$ cd Desktop
$ pwd
/home/helena/Desktop

> cd Desktop
> cd
C:\Users\helena\Desktop

Vytvoření adresáře

Co takhle si vytvořit adresář na Python? To se dělá příkazem mkdir (z angl. make directory – vytvořit adresář). Za tento příkaz napiš jméno adresáře, který chceš vytvořit – v našem případě naucse-python:

$ mkdir naucse-python

> mkdir naucse-python

Teď se můžeš podívat na Plochu nebo do nějakého grafickém programu na prohlížení adresářů: zjistíš, že adresář se opravdu vytvořil!

Úkol

Zkus v nově vytvořeném adresáři naucse-python vytvořit adresář test a zkontrolovat, že se opravdu vytvořil.

Budou se hodit příkazy cd, mkdir a ls či dir.

$ cd naucse-python
$ mkdir test
$ ls
test

> cd naucse-python
> mkdir test
> dir
05/08/2014 07:28 PM <DIR>  test

Úklid

Teď vytvořené adresáře zase smažeme.

Nemůžeš ale smazat adresář, ve kterém jsi. Proto se vrátíme na Desktop. Ale nemůžeme použít cd Desktop – v aktuálním adresáři žádný Desktop není. Potřebuješ se dostat do nadřazeného adresáře: toho, který obsahuje adresář ve kterém právě jsi. Nadřazený adresář se značí dvěma tečkami:

$ pwd
/home/helena/Desktop/naucse-python
$ cd ..
$ pwd
/home/helena/Desktop

> cd
C:\Users\helena\Desktop\naucse-python
> cd ..
> cd
C:\Users\helena\Desktop

Teď můžeš smazat vytvořený adresář naucse-python. K tomu použij příkaz rm nebo rmdir (z remove – odstraň, resp. remove directory – odstraň adresář).

Na Unixu za tento příkaz musíš napsat ještě jedno slovo: -rv (minus, r, v). To je takzvaný přepínač, který příkazu říká, že má smazat celý adresář včetně všeho, co obsahuje (r), a že má informovat o tom co dělá (v).

Obdobně i na Windows je potřeba zadat přepínač, který říká, že má smazat adresář a veškerý jeho obsah. Tentokrát je to /S (lomítko, S). Příkaz rmdir se automaticky ujistí, jestli to co mažeš opravdu chceš smazat.

$ pwd
/home/helena/Desktop
$ rm -rv naucse-python
removed directory: ‘naucse-python’

> cd
C:\Users\helena\Desktop
> rmdir /S pyladies
pyladies, Are you sure <Y/N>? Y

Shrnutí

Tady je tabulka základních příkazů, se kterými si zatím vystačíme:

Příkazů existuje samozřejmě daleko víc. Dokonce každý program, který máš na počítači nainstalovaný, jde spustit z příkazové řádky – a to většinou jen zadáním jeho jména. Zkus, jestli na tvém počítači bude fungovat firefox, notepad, safari nebo gedit. Kdyby nefungoval ani jeden, zeptej se kouče ať najde nějaký, co u tebe fungovat bude.

Při učení Pythonu použiješ programy/příkazy jako python a git, které zanedlouho nainstalujeme.

Konec

Nakonec vyzkoušej ještě jeden příkaz. Ten, který příkazovou řádku zavírá: exit.

Jako většina příkazů (kromě pár z těch základních) funguje exit stejně na všech systémech. Proto už nebudu používat ukázku rozdělenou pro Unix a Windows.

$ exit

Ve zbytku těchto materiálů budeme pro kód, který je potřeba zadat do příkazové řádky, používat unixovské $. S touto konvencí se setkáš i ve většině návodů na internetu. Používáš-li Windows, je dobré si na $ zvyknout, i když ve své řádce máš místo něj >.