Chceš-li si začít hrát s Pythonem, otevři příkazový řádek a aktivuj virtuální prostředí. Zkontroluj si, že na začátku příkazové řádky ti svítí (venv)
.
Je-li tomu tak, nezbývá než – konečně – pustit Python. K tomu použij příkaz python
:
$ python
Python 3.6.6 (...)
Type "help", "copyright", "credits" or "license" for more information.
>>>
Příkaz vypíše několik informací. Z prvního řádku se můžeš ujistit, že používáš Python 3. (Vidíš-li číslo jako 2.7.11
, něco je špatně – popros o radu kouče.)
Třemi „zobáčky“ `>>>
pak Python poprosí o instrukce. Je to jako v příkazové řádce, ale místo příkazů jako cd
a mkdir
sem budeš psát příkazy Pythonu.
Jako první instrukci použijeme Pythonu jako kalkulačku.
Za tři zobáčky napiš třeba 2 + 3
a zmáčkni Enter.
>>> 2 + 3
5
Zobrazila se ti správná odpověď? Pokud ano, gratuluji! První příkaz v Pythonu máš za sebou.
Zkusíš i odečítání?
A jak je to s násobením?
Na kalkulačce bys zadala 4 × 5
, což se na klávesnici píše špatně.
Python proto používá symbol *
.
>>> 4 * 5
20
Symboly jako +
a *
se odborně nazývají operátory.
Operátor pro dělení je /
.
Při dělení může vzniknout necelé číslo, třeba dva a půl.
Python používá desetinnou tečku, ukáže se tedy 2.5
:
>>> 5 / 2
2.5
Z důvodů, do kterých teď nebudeme zabíhat, se při dělení desetinná tečka objeví i když vyjde číslo celé:
>>> 4 / 2
2.0
Občas se hodí použít dělení se zbytkem.
Výsledek tak zůstane jako celé číslo.
Na to má Python operátory //
(podíl) a %
(zbytek):
>>> 5 // 2
2
>>> 5 % 2
1
Mezery mezi čísly a znamínkem nejsou nutné: 4*5
i 4 * 5
dělá
to samé co 4 * 5
.
Je ale zvykem psát kolem operátoru jednu mezeru z každé strany – tak jako
v těchto materiálech.
Kód je pak čitelnější.
Co ses zatím naučil/a?
+
a *
kombinuje hodnoty a vytvoří výsledek.