Nauč se Python > Kurzy > Python a jeho knihovny > Instalace Pythonu > Instalace Pythonu - Linux

Instalace Pythonu na Linux

Nainstalovat Pyhon na Linux je většinou jednoduché. Jen existuje spousta druhů Linuxu a máme s ním největší zkušenosti, tak jsou tyhle instrukce trochu delší. Nezalekni se – většinu sekcí pravděpodobně přeskočíš. :)

Instalace Pythonu 3

Na Linuxu většinou Python 3 už bývá. Abys to zkontroloval/a, spusť v příkazové řádce příkaz:

$ python3 --version

Objeví-li se „Python“ a číslo verze (např. Python 3.5.2) a verze je 3.4 nebo vyšší, máš nainstalováno. Přejdi na další sekci, kontrolu tkinter.

Objeví-li se „Python“ a verze nižší než 3.3, poraď se s koučem.

Objeví-li se bash: python3: command not found nebo podobná chyba, doinstaluj Python. Konkrétní příkaz záleží na distribuci:

  • Fedora:
    $ sudo dnf install python3
    
  • Ubuntu:
    $ sudo apt-get install python3
    

Používáš-li jinou distribuci, předpokládám, že instalovat programy už umíš. :)

Kontrola Tkinter

Některé linuxové distribuce obsahují standardně jen část celkové funkčnosti Pythonu. Konkrétně knihovnu tkinter (která umožňuje např. kreslit „želví obrázky“) často musíme nainstalovat zvlášť. Abys zjistil/a, jestli je už je nainstalovaná, zadej příkaz:

$ python3 -m tkinter

Objeví-li se okýnko, je všechno v pořádku. Zavři ho a přejdi na doinstalování virtualenv.

Jestli ne, modul tkinter ještě nainstaluj:

  • Fedora:
    $ sudo dnf install python3-tkinter
    
  • Ubuntu:
    $ sudo apt-get install python3-tk
    

Používáš-li jinou distribuci, musíš si správné jméno balíčku najít na Internetu.

Doinstalování Virtualenv

Novější verze Pythonu mají zabudovaný nástroj venv, který použijeme níže. Starší verze ho ale nemají (a některé distribuce Linuxu ho dokonce z Pythonu vyřadily). Potřebuješ proto zjistit, jestli venv máš, a případně nainstalovat alternativu.

Spusť v příkazové řádce příkaz:

$ python3 -m ensurepip --version

Objeví-li se výpis začínající „pip“, máš funkční venv nainstalovaný. Přejdi na sekci vytvoření virtuálního prostředí.

Objeví-li se nápis No module named ensurepip, je potřeba doinstalovat alternativu, Virtualenv. Zapamatuj si, že Virtualenv budeš muset v dalším kroku použít, a nainstaluj ho:

  • Ubuntu:
    $ sudo apt-get install python-virtualenv
    

Používáš-li jinou distribuci, předpokládám, že instalovat programy už umíš. :)

Vytvoření virtuálního prostředí

Nakonec vytvoř virtuální prostředí.

Zvol si adresář (složku), ve které budeš mít soubory k PyLadies. Může to být třeba /home/jméno/naucse-python, neboli ~/naucse-python. Adresář vytvoř a poznamenej si, kde je.

Vytváříš-li adresář jinde, nebo s jiným názvem, tak kdykoli ve zbytku materiálů uvidíš ~/naucse-python, doplň místo toho „svůj“ adresář.

Zvolený adresář po vytvoření nesmíš přesouvat jinam – když to uděláš, přestane virtuální prostředí fungovat. Proto ho nedoporučuji vytářet na Ploše.

Kdybys někdy chtěl/a adresář přece jen přesunout, musel/a bys smazat virtuální prostředí a vytvořit nové.

Teď když je tenhle adresář vytvořený, otevři příkazovou řádku a příkazem cd se do něj přepni:

$ cd ~/naucse-python

Pak virtuální prostředí vytvoř. Pokud jsi v přeskočil/a instalaci Virtualenv, zadej:

$ python3 -m venv venv

jinak:

$ virtualenv -p python3 venv

Tím se ti vytvořil adresář ~/naucse-python/venv, ve kterém jsou soubory s virtuálním prostředím. Můžeš se podívat dovnitř, ale nikdy tam nic neměň.

Aktivace virtuálního prostředí

Nakonec virtuální prostředí aktivuj:

$ source ~/naucse-python/venv/bin/activate

Po spuštění tohoto příkazu by se mělo na začátku příkazové řádky (před $) objevit slovo (venv). Tak poznáš, že je virtuální prostředí aktivní.

Tenhle příkaz si zapiš. Budeš ho muset zadat vždycky, když pustíš příkazovou řádku, než se pustíš do programování.

Python máš, můžeš se pustit do programování! To už bude stejné pro tebe i pro lidi na Linuxu a Windows. Sejdeme se na další stránce, kde uděláme první krůčky s Pythonem.