MicroPython (na ESP8266/NodeMCU)

(Tato lekce bohužel, na rozdíl od předchozích, nejde jen tak vyzkoušet z domu – je potřeba speciální hardware.)

Dnes si ukážeme, jak lze Python použít na malých/vestavěných zařízeních.

Před sebou byste měli mít:

• vývojovou desku NodeMCU,
• modrou LED,
• pásek s RGB LED moduly,
• několik drátků,
• malé nepájivé pole.

Přichystejte si MicroUSB kabel. Pokud nemáte vlastní, několik jich můžeme zapůjčit.

Obsah lekce vychází z tutoriálů pro PyLadies (a, b), na které se můžete podívat, pokud tu bude něco vysvětleno příliš rychle.

Popis desky

V posledních letech se dá za relativně málo peněz pořídit počítač dost „velký” na to, aby se na něm dal spustit MicroPython – speciální implementace Pythonu pro prostředí s omezenou pamětí. NodeMCU, které budeme používat my, obsahuje čip ESP8266, čip navržený jako ovladač WiFi k vestavěným systémům (např. k Arduinu). Kromě samotného čipu a flash paměti, které se skrývají v oplechované krabičce, je na desce převodník napětí z 5 V (USB) na 3,3 V a datový převodník z USB na sériový protokol a jednotlivé piny procesoru jsou vyvedeny na „nožičky” desky.

V paměti je už nahraný firmware MicroPython; pojďme se k němu připojit.

Drivery a připojení

Postup připojení je jiný pro každý systém:

• Linux: Driver už je nainstalovaný; nainstalujte picocom, přidejte se do skupiny jako dialout (Fedora, nové Ubuntu) nebo uucp (nějaký Debian) (správnou skupinu zjistíte pomocí ls -l /dev/ttyUSB0) a zadejte picocom -b 115200 --flow n /dev/ttyUSB0
• Windows: Připojte se pomocí PuTTY (putty.exe). Nastavení:
  • Session:Connection Type: Serial
  • Serial/Serial line: COM port (najdeš ve správci zařízení)
  • Serial/Speed: 115200
  • Serial/Flow Control: None
• Mac: screen /dev/tty.wchusbserial1420 115200

Kdyby byly pro Windows či Mac potřeba ovladače, dají se najít na iotta.cz/ovladace-pro-ch340g

Po připojení stiskněte tlačítko RST na desce. Měla by se objevit hlavička a nakonec známý pythonní prompt >>>.

MicroPython

Implementace MicroPython se chová téměř stejně jako CPython. Vyzkoušejte si ale některé rozdíly (porovnejte výstup MicroPythonu a Pythonu 3 na počítači):

>>> print
>>> import math
>>> math.pi
>>> import random

Hlavní omezení MicroPythonu je to, že chybí většina standardní knihovny. Některé části (např math) jsou k dispozici, spousta ne. Několik funkcí je na nestandardních místech se změněným rozhraním, např. generátor náhodných čísel:

>>> from os import urandom
>>> urandom(1)[0]
61

Vstup a výstup

Co má MicroPython navíc je přístup k hardwaru. Zkusme zjistit hodnotu pinu 0, který je na NodeMCU normálně HIGH (3,3 V) a je spojen se zemí přes tlačítko FLASH.

from machine import Pin
pin = Pin(0, Pin.IN)
print(pin.value())

API MicroPythonu často používá metody tam, kde bychom čekali atributy, proto ne pin.value ale pin.value().

Konstanta Pin.IN konfiguruje daný pin pro čtení. Zkusme si i zápis: zapojte stranu desky s piny D0-D8 do nepájivého pole a mezi piny D5 a G zapojte diodu. Následující kód diodu rozsvítí:

from machine import Pin
pin = Pin(14, Pin.OUT)
pin.value(1)

Pro zhasnutí zadejte pin.value(0). (Opět jde o volání metody, není to pin.value = 0.)

Pin(14) odpovídá pinu označenému D5 – číslování, které používá procesor (a MicroPython), se bohužel liší od toho, které používá deska. Odpovídající si označení lze zjistit z taháku.

Zkuste zajistit, aby dioda svítila, právě pokud je stisknuté tlačítko FLASH.

Ovládání konzole

Pravděpodobně jste si všimli, že konzole MicroPythonu automaticky odsazuje. To je pro malé programy pohodlné, ale umí to i znepříjemnit život – hlavně když chceme kód do konzole vložit.

Proto má konzole MicroPythonu speciální vkládací mód, který automatické odsazování vypíná. Aktivuje se pomocí Ctrl+E a ukončuje se pomocí Ctrl+D.

Existuje ale i nástroj jménem ampy, který umožňuje pustit předpřipravený skript. Instaluje se jako adafruit-ampy:

$ python -m pip install adafruit-ampy

Po nainstalování vypněte existující připojení k desce (picocom/screen/PuTTY), napište skript a spusťte ho pomocí příkazu run:

$ ampy -p PORT run script.py

Kde PORT je stejný port jako výše – např. /dev/ttyUSB0 na Linuxu, COM3 na Windows. Pro více informací můžete nepřekvapivě použít příkaz ampy --help.

Od teď doporučuji psát kód vedle do editoru a spouštět jej pomocí ampy run.

Zkuste pomocí funkce time.sleep (která v MicroPythonu k dispozici je) diodou blikat v pravidelných intervalech.

Blikání

Na pravidelné blikání, technicky řečeno pulzně-šířkovou modulaci (angl. Pulse Width Modulation) má MicroPython třídu PWM, které se dá nastavit frekvence (freq) v Hz a střída (duty) od 0 do 1024:

from machine import Pin, PWM
from time import sleep

led_pin = Pin(14, Pin.OUT)
pwm = PWM(led_pin, freq=50, duty=512)

Výsledný signál – čtvercová vlna – lze použít pro ovládání LED (střída určuje intenzitu světla), bzučáků (frekvence určuje výšku tónu), servomotorků (délka signálu určuje úhel otočení), atd.

LED pásek WS2812

Na destičku se dá připojit spousta různých komponent. Jen je vždy potřeba ověřit v dokumentaci, že existuje knihovna pro daný protokol na MicroPython pro ESP8266. Časté protokoly jsou I2C, OneWire, či SPI.

My připojíme pásek s moduly WS2812. Každý modul obsahuje tři LED a čip, který umožňuje celý pásek ovládat jedním datovým pinem. Používá vlastní protokol, který je v MicroPythonu pro ESP8266 implementován pod jménem NeoPixel.

Zapojení:

• GND - G
• DI (data in) - D4
• +5V - VU

Kód:

from machine import Pin
from neopixel import NeoPixel

NUM_LEDS = 8
pin = Pin(2, Pin.OUT)
np = NeoPixel(pin, NUM_LEDS)
np[0] = (255, 255, 255)
np.write()

Co znamenají čísla 0 a 255 na posledním řádku, jistě zjistíte experimentálně.

Flashování

Na našich destičkách je MicroPython už nahraný, ale kdybyste si koupili vlastní NodeMCU nebo chtěli firmware aktualizovat, budete ho potřebovat umět nahrát.

K tomu je potřeba nástroj esptool, který se dá nainstalovat pomocí:

$ python -m pip install esptool

Po instalaci esptool si stáhněte nejnovější stabilní firmware pro ESP8266 z micropython.org/download a zadejte:

$ esptool.py --port /dev/ttyUSB0 --baud 460800 write_flash 0 esp8266-20161110-v1.8.6.bin

Hodnotu pro --port opět doplňte podle svého systému – např. /dev/tty.wchusbserial1420 na Macu, COM3 na Windows.

Je-li na desce nahraný MicroPython, tento příkaz by měl fungovat. U jiného firmware, (případně u poškozeného MicroPythonu), je potřeba při zapojování destičky do USB držet tlačítko FLASH.

Souborový systém

MicroPython pro ESP8266 obsahuje souborový systém nad flash pamětí, se kterým pracují standardní pythonní funkce jako open a os.listdir. Nahrajete-li soubor s příponou .py, lze jej pak v kódu importovat.

Existuje-li soubor main.py, naimportuje se automaticky po zapnutí (či resetu) zařízení. Není ho pak potřeba připojovat k počítači – stačí powerbanka nebo 3,3V zdroj.

Pro nahrání souborů do zařízení můžete použít příkaz ampy put:

$ ampy -p PORT put main.py

WebREPL

ESP8266 byl původně navržen i jako čip pro WiFi a i s MicroPythonem se umí připojit k síti. Dokonce se přes WiFi dá i ovládat.

Otevřete si stránku micropython.org/webrepl, přes kterou budete po připojení s destičkou komunikovat.

Poté se buď připojte k existující WiFi síti (Eduroam fungovat nebude) nebo použijte destičku jako samostatný access point:

# Existující síť:

ESSID = ...
PASSWORD = ...

import network
wlan = network.WLAN(network.STA_IF)
wlan.active(True)
if not wlan.isconnected():
    print('connecting to network...')
    wlan.connect(ESSID, PASSWORD)
    while not wlan.isconnected():
        pass
print('network config:', wlan.ifconfig())

# AP:

ESSID = ...
PASSWORD = ...
CHANNEL = 3

import network
ap_if = network.WLAN(network.AP_IF)
ap_if.active(True)
ap_if.config(essid=ESSID, password=PASSWORD, authmode=network.AUTH_WEP, channel=CHANNEL)
print('network config:', ap_if.ifconfig())

# Nastavení WebREPL:

import webrepl_setup

S počítačem se připojte na stejnou síť a na stránce webrepl otevřené výše se připojte k IP vypsané z ifconfig(). Měli byste dostat konzoli, jako přes USB. Pomocí WebREPL lze nejen zadávat interaktivní příkazy, ale i nahrávat soubory.

Komunikace

Pro komunikaci po síti můžete použít nízkoúrovňovou knihovnu socket, nebo protokol pro „internet of things“ (jako MQTT), ale MicroPython pro ESP8266 má zabudouvanou i knihovnu pro HTTP: ořezanou verzi známých Requests. Následující kód stáhne data ze stránky api.thingspeak.com/channels/1417/field/2/last.txt, kde se objevuje poslední barva tweetnutá s hashtagem #cheerlights.

Výslednou hodnotu lze použít jako barvu modul v LED pásku.

import urequests

url = 'http://api.thingspeak.com/channels/1417/field/2/last.txt'

def download_color():
    response = urequests.get(url)
    text = response.text

    if text and text[0] == '#':
        color = text[1:7]

        red = int(color[0:2], 16)
        green = int(color[2:4], 16)
        blue = int(color[4:6], 16)

        return red, green, blue
    return 0, 0, 0

Opravdové projekty používají lehčí protokoly než HTTP, například MQTT.